Že jste si už mysleli, že jsem s blogem úplně skončila? Já skoro taky - mám skoro měsíční zpoždění. Může za to jednak rozbitý notebook, pak nutnost do nově zakoupeného nainstalovat všechny programy, následně pak týden u babičky a v Praze bez internetu a nutnost psaní grantů a závěrečných zpráv pro Willíka - všechno dohromady...
Ještěže jsem fotila... Tak aspoň stručná rekapitulace čtvrtého lednového týdne.
Naše Martina udělala státnice, obhájila diplomkou o Williamsově syndromu a nadále si tak bude před své jméno moci psát titul Mgr. Gratulujeme:-)
Bartoloměj absolvoval opožděné očkování, které se dává v pěti letech. Zvládl to sice s pláčem, ale vcelku bez problémů.
Sáňkování ho moc nebavilo, ve školce to bylo naštěstí lepší... Ale chodit ve sněhu ho baví.
Muzikoterapie byl trochu problematická, kluci byli pěkně rozjetí a Bárt se s nimi nechtěl dělit o hudební nástroje. Víc tady: http://bartolomej.mujblog.info/zivot/ctvrta-lednova-muzikoterapie
Fotky ze školky - máma s novým účesem. Představte si - můj kadeřník čte. Byla jsem z toho v šoku. Našla jsem totiž mezi časopisy na stolečku časopis o nových knihách, tak jsem po něm okamžitě lapla. Většinou jsem totiž z těch dámských časopisů dost nešťastná. A můj kadeřník byl konsternován, prý to je poprvé, kdy vzal tuhle tiskovinu tady někdo do rukou, s výjimkou případů, kdy do ní dámy lepí žvýkačky. Povídali jsme si o knihovně a nových knihách, no nádhera. Doporučila jsem mu právě dočtenou severskou detektivku - Mlhy Olandu, vážně dobrá:-)
O víkendu jsme výletovali. V sobotu jsme byli s Bártem ve městě, podívat se jak dopadla rekonstrukce Lapidária na místě bývalého hřbitova. Město do toho nalilo spoustu peněz. Jenže bylo totálně zasněženo, takže další pokus po oblevě.
V neděli jsme pak vyrazili celá rodina do Podještědí, hledat jeden pomníček. Bylo nádherně, jen kdyby Bárt tak nezlobil a tatínek se nerozhodl jít zkratkou. Ale užili jsme si to a přežili jsme ve zdraví.
A to je asi tak vše, co si z tohoto týdne pamatuji. Pokračování zítra (doufám).
