Doporučujeme: Měření rychlosti internetu | Zkus to jinak - logicky | Psí Park | TV program | Snadné sdílení souborů | Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres

Čtvrtý říjnový týden

Datum: 1. 11. 2012 11.58 | Autor: - hk - | 1142× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

I tenhle týden byl docela akční.

Hned v pondělí dopoledne jsem vyrazila do rané péče na přednášku respirační onemocnění u dětí. Bylo to zajímavé a pro mě vlastně i aktuální - dali jsme se totiž s Bartoloměje zrovna očkovat proti chřipce. Zvažovala jsem to docela dlouho, přečetla dlouhou diskusi na US diskusním fóru, dala dotaz na diskusi do Willíka a nakonec jsem se rozhodla pro očkování. Přece jen, chřipka může být zákeřná a Bartoloměj prostě srdce zdravé nemá (bohužel). Kardioložka očkování vzhledem k srdeční vadě a možným komplikacím při chřipce doporučila (Bárt je v indikované skupině), dětská doktorka s ohledem na to, že Bartoloměj nemocný bývá a choroby obecně nese hodne špatně (léky jedině střikackou a násilím do krku, nebo čípek, odmítání potravy, vysoké horečky) taky byla pro. Bárt navíc jezdí celou zimu do školky autobusem plným nastydlých lidí přes pǔl města...  Očkování zvládl Bárt bez problémů, dokonce to doktorce i hned odpustil (při samotné injekci jsme ho samozřejmě držely tři.)

Mám z přednášky i nějaké poznámky, možná je sem dám časem samostatně.

Bartoloměj si ve školce užil Donáše a hned po obědě jsme vyrazili zase po čtvrt roce na synergickou reflexní terapii. Bohužel, Bártova oblíbená fyzioterapeutka Zuzka odjela na delší dobu do Saudské Arábie a nová teta se mu tolik nelíbila. Terapie navíc probíhá v jiné ordinaci, podstatně větší, se spoustou lákadel, takže ta půlhodinka byla dost kalamitní. Bárt běhal po ordinaci, fyzioterapeutka a já jsme ho naháněly a lákaly na hračky, iPad, pohyblivý masážní stůl. Nakonec jsme to nějak zvládli, snad se to během příštích dvou týdnů zlepší.

Poté jsme po roce zajeli na foniatrii. Čekání jsme zvládli, ale vyšetření moc ne, Bartoloměj si prostě nenechá do ucha ani kouknout. Zkoušela s ním barvy, ty zvládl docela pěkně, pak měl pojmenovávat obrázky - vtipně bylo, když paní doktorka ukázala na paní s nohou v sádře a Bárt řekl "táta":-) Holt to má aktuálně zažité. Tatínkovi ovšem po 6 týdnech sádru zrovna sundali. Další úkoly na foniatrii už odmítnul, prostředí ordinace s přístroji bylo prostě zajímavější. Tak zase za rok...

V noci jsem dodělávala Willíkův občasník a moc jsem se nevyspala...

V úterý se na SRT situace opakovala. Tentokrát jsem zvolila variantu, že počkám venku, Bartoloměj ovšem terapeutce zdrhnul a v trenýrkách pobíhal po chodbě... Odpoledne k nám přijela Kateřina z rané péče. Bylo to příjemné setkání, samostatný článek s fotkami hraček a pomůcek dodám.

Fotky ze školky:

Ve středu se terapeutka s Bártem na synergické reflexní terapii zamkla, proběhlo to o něco klidněji, ale s lekcemi před prázdninami se to srovnat nedalo. Bárt na sebe nechtěl moc nechat sáhnout...

Za odměnu za pěkné chování měl slíbené venčení psa z útulku. Chtěl nějakého bílého pejska, tak nám přání splnili a dostali jsme pudla s těžkým jménem: Casanova.  Bárt se to nenaučil, ale pejsek se mu líbil. Jen jsme ho po hodince a půl nevraceli tak úplně bílého, jakého jsme ho dostali... Ale zase jsme mu ukázali kozy a ovce.

   

V podvečer poslední aktivita - muzikoterapie se Zuzkou.  Tady se Bárt pěkně uklidnil, docela si tu půlhodinku užil (i když tedy muzikoterapeutka Zuzka vypadá nějak vyčerpaně:-)

Večer to ale všechno na Bárta nějak dolehlo, byl lítostivý, nechtěl večeřet ani se koupat a nakonec se mi ho podařilo jen horko těžko uspat. V noci se několikrát vzbudil a nad ránem měl zvýšenou teplotu. Protože jsem musela nutně do práce, tak jsem k nám povolala asistentku Lídu, ještěže nám ta spolupráce tak funguje. Já jsem v šest odjela autobusem do Prahy, neb jsem musela na MPSV na nějaké jednání. Bylo to zábavné jako vždy, odnesla jsem si novou zkratku, kterou jsem ještě neznala: GLBT (kdybyste neznali, tak v angličtině: Gay, Lesbian, Bisexual and Transgender). Po zkratce MIPS, kterou znám z úřadu (znamená Mladý idiot plný síly), další užitečná záležitost:-) Volala jsem Lídě, Bartolomějovi nakonec nic nebylo, teplotu neměl, jedl normálně, tak asi jen přetažení, případně reakce na synergickou reflexní terapii.

V pátek poslední SRT - a opravdu poslední. Bárt ji prořval, a tak jsme s terapeutkou usoudily, že to nebudeme lámat přes koleno. Nechám si od naší doktorky napsat normální fyzioterapii, budeme tam s Bártem chodit jednou za 14 dní a třeba si postupně zvykne. Ale objednala jsem se já - na craniosakrální terapii, jsem zvědavá.

Odpoledne jsme vyzvedli z práce tátu a muzikoterapeutku Zuzku a vydali se na dlouhou cestu do Žihle, na podzimní setkání Willíka. Vůbec jsme netušili, že z toho bude první ryze zimní víkend - ale o tom taky v samostatném článku.

 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: