Doporučujeme: Italo.cz | Stahovač videí z YouTube | Měření rychlosti internetu | Zkus to jinak - logicky | TV program | Služby pro Váš web | Snadné sdílení souborů

Neděle 27.3. – PRAČKA, KOČKA, PARSIFAL (365/85/2011)

Datum: 1. 4. 2011 11.47 | Autor: - hk - | 1497× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Mé jarní prázdniny pokračují. Bárt stále u babičky, tzn. nepřetržitý program v podobě trampolíny, tříkolky, potůčku, morčátek v kočárku. Jejich majitelku Adélku prý s sebou vzal i na trampolínu. A naučil se dvě nová slova:  PRAČKA a KOČKA. To první je tedy spíš PLAČKA, ale pořád lepší, než předchozí PUKI. Ale hlavně to vyslovuje krásně čistě. Sláva.

 Já jsem se celý den psychologicky připravovala na kulturní zážitek dne, měsíce či roku. Na odpoledne jsme totiž měli lístky do Národního na Wágnerova Parsifala. (http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/divadlo/kdyz-jednou-za-sto-let-na-operu-tak-na-parsifala-do-narodniho_197863.html).  A znáte to, jak říká Woody Allen v jednom filmu – když slyším Wágnera, mám chuť obsazovat Polsko. Tomáš s babičkou, která dostala lístek k narozeninám (já k vánocům) dorazili před polednem. Snědli jsme dovezené jídlo a šli se projít do okolí, Tomášova maminka tady ještě nikdy  nebyla. Kozy se proháněly po stadionu a prasátko Pepa rylo v hlíně a nevšímalo si nás. Vymyslela jsem, že vzhledem k výluce, která u nás momentálně je, a tedy i komplikované MHD, bude nejlepší, když do divadla pojedeme autem. Je přece neděle, to se neplatí parkovné. A bude to pohodlnější. No, nebylo. Takových aut ve městě, to jsem snad ještě neviděla… Asi půl hodiny jsme jezdili kolem divadla v širších a širších kruzích – nakonec jsme našli jediné volné místo v Perlovce. Sice daleko, ale nebylo na výběr. Tak jsme si aspoň dalekou cestu zpříjemnili zastávkou v Káva, káva, káva v Platýzu.

 Divadlo bylo skoro plné, až na pár volných míst v přízemí. Moc celebrit tu nebylo, ostatně na premiéru prý nedorazil ani ministr kultury (má dle svých slov raději „trajlery“, asi míněny thrillery…). Tentokrát tu byl stařičký historik umění profesor Dvořák a naši politickou reprezentaci zastupoval ministr Drábek. Nebojte, pane ministře, určitě je to naposledy, co si rodiče postiženého dítěte budou moci dovolit návštěvu opery…

 Představení bylo nádherné. Ani ta délka, které jsem se obávala (5 a čtvrt hodiny s přestávkami), nakonec nebyla žádný problém. Vizuálně působivé, barevné, pěvecké výkony skvělé. Snad jen orchestr párkrát zaváhal, další výtku mám ke kostýmům. Parsifalovi to v chudém šatě výrazně neslušelo a Ivan Kusnjer jako Klingsor vypadal ve svém černém oblečku jak nějaký „zloprcek“, což určitě nebylo autorovým úmyslem. A zahalené ženy jsem v téhle křesťanské inscenaci taky nějak nepochopila. Ale jinak opravdu zážitek, jsem ráda, že mám po „Ringu“ před pěti lety ve sbírce dalšího Wágnera.

Mystická atmosféra Parsifala.

Kundra (Eva Urbanová) s Parsifalem (Alfons Eberz) na zenovém pískovišti.

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: