Doporučujeme: Snadné sdílení souborů | Psí Park | Měření rychlosti internetu | Služby pro Váš web | Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres | Zkus to jinak - logicky

Pondělí 10.1. - trable s oblíkáním (365/10/2011)

Datum: 12. 1. 2011 22.52 | Autor: - hk - | 1401× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 1

Ráno jsme se vypravovali do školky a oblékání bylo jako vždy v poslední době problematické. Bárt se odmítá obléknout. Zdrhá, kope, je to boj. A přitom se do školky těší. Ve školce se pak zase nechce obléknout, když se jde na vycházku... Že by mu vadilo to množství oblečení? Ta zima? Vždycky mě to dítě po ránu tak vytočí...

No každopádně odešli a já se pustila do psaní elaborátu pro posudkovou komisi - odvolání proti stanovení stupně závislosti u příspěvku na péči nás čeká příští středu... Chci přemluvit dr. Němečkovou, aby se pod to podepsala, resp. aby to použila pro svou zprávu... Víc už toho udělat nemůžu.

Původně jsme měly mít sraz s Blankou, ale kvůli nějakým trablům to zrušila. Ještě, že tak, v 10 hodin dorazil nečekaně člověk, který nám přišel vyměnit vodoměr. Jak jsem si pak všimla, oznámení tentokrát nebylo jak je zvykem na dveřích, ale na nástěnce...

V poledne jsem zajela pro Bárta - a shodou okolností se mnou přišly nezávisle na sobě Bártovo vztekání se při oblékání řešit asistentka i učitelka. Bárt totiž minulý týden byl v takovém afektu, že rozkopal odpadkový koš... Učitelka se mě přišla zeptat, jestli neuvažujeme o nějakých kapkách na zklidnění. Prý měly minule strach, aby si něco neudělal, jak sebou mlátil, když se snažil pokopat Lenku... Tak to mě dostalo... Ujistila jsem ji, že neuvažujeme a že vzhledem k Bártově srdeční vadě by to nebyla ani žádná sranda, něco podobného nasadit. Zarazila se a bylo vidět, že jí to vůbec nenapadlo. Prý se pokusí něco vymyslet - oblékat ho jinde, jindy než ostatní děti apod. OK. Pak si ještě vzpomněla, že zítra jdou s dětmi do galerie, jestli mi nebude vadit, že Bárt zůstane s Lenkou ve školce, protože by z toho asi nic neměl. Jasně, že mi to nevadí. Resp. vadí mi "jen" to, že bych strašně ráda měla dítě, které by si návštěvu galerie užilo a pak si o tom se mnou doma vyprávělo...

Po obědě vysvitlo venku sluníčko, tak jsem okamžitě zavelela, že jdeme ven. Kdoví, kdy se zase objeví. Udělali jsme si výlet do města, dojeli autobusem k náměstí, pak se šli projít Pražskou, Bárt mě dotáhl až do Tesca, k výtahu. Docela jsem koukala, vůbec jsem netušila, že ve Foru jsou nějaké výtahy, zaznamenala jsem jen jezdící schody... Bárt má ale přehled. Potkali jsme Bártovu rehabku, tak jsme ji aspoň popřáli k novému roku a předali péefko, které nosím preventivně s sebou. Prý je z Bárta velký kluk, skoro by ho nepoznala:-)

 

Došli jsme pěšky z města přes knihovnu až k Intersparu, kde jsme počkali na autobus a dopravili se domů. Hezké to bylo, tahle naše vycházka. V podvečer jsem si pustila tv a náhodou narazila na Nemocnici na kraji města. Zamáčkla jsem slzu. Ty dlouhé záběry. Mlčící Ina. Karel, který pije, teda vlastně zrovna nepije. Neskutečná Ema. A Alžběta, která si dovolila naznačit hokejistovi, že by snad mohl začít dělat něco pořádného - a rázem je z ní vyvrhel a třídní nepřítel. To vyniká zvlášť ve srovnání s mým nejnovějším hrdinou, dr. Housem:-)

Psala maminka chlapečka Matýska s WS - tak rodičák jim neprodloužili, ale zato dostali rovnou třetí stupeň příspěvku na péči. Bože, to je chaos...

Večer jsem v půl osmé otevřela Hypnotizéra (akvizici od Ježíška), abych ho odložila v půl jedné v noci. Docela dobré. Milénium je tedy lepší, ale líbilo se mi to.




Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: