Doporučujeme: Stahovač videí z YouTube | CZ doména zdarma | PHP hosting od 23 Kč | TV program | 60 GB FTP hosting | JSP & Java hosting | Zkracovač dlouhých adres

Pondělí 17.1.2010 – Bartoloměj je HODNÝ! (365/17/2011)

Datum: 17. 1. 2011 21.59 | Autor: - hk - | 1265× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 2

Bartoloměj se dnes rozhodl, že bude brzo vstávat, což znamenalo před 6. Ještěže jsem včera šla spát výjimečně dřív… Náladička dobrá, oblékání jsme zvládli, snídani taky.

Dnes dopoledne jsem NIC nemusela. Z nějakého důvodu jsem si myslela, že takhle bude vypadat většina mých dopolední, až bude Bárt chodit do školky, ale když se nad tím zamyslím, tak od září se podobný volný čas dá spočítat na prstech u rukou. Když někam nemusím (doktoři, úřady), tak něco smolím (granty, časopisy, články, vyjádření pro úředníky), nebo uklízím a vařím a peru a… . Anebo – a to je také časté, je mi blbě, smrkám, kýchám či si dávám mokrý hadr na hlavu… Jo a celkem dvakrát jsem za tu dobu byla plavat... Dneska bylo doma relativně uklizeno, nic jsem neměla nikde domluveného, žádný termín nikde nehořel. Musela jsem si to užít. Chvíli u počítače, jeden díl dr. House. Dokonce jsem zvažovala, zda nejít ven, bylo tam krásně, ale pak jsem usoudila, že se ven určitě podívám ještě odpoledne s Bártem. Budu se raději šetřit a doléčím se.

Zajela jsem na poštu a nakoupit (koupila jsem si jako profylaxi slivovici) a pak pro Bárta. Překvapení – Bartoloměj byl prý dneska extrémně… HODNÝ! Nezlobil, pracoval, na záchod si říkal (což ve školce zdaleka není samozřejmé, tam toaleta trénuje na základě režimu – před svačinou, před vycházkou, po vycházce, před obědem), obléknout se nechal, na vycházce chodil za ruku a k obědu snědl talíř čočkové polévky! No neuvěřitelné!:-) Akorát ta rýma, ta ho trochu trápí. Naštěstí je od nás Lenka zásobena kapesníky.

Doma jsme se naobědvali a pak jsem Bárta donutila jít ven. Nechtělo se mu vůbec, chtěl pustit cvičení s Míšou, pořád ukazoval do míst, kde mám notebook, vztekal se, když jsem mu ho nedala, no ale nakonec jsme šli. Vedle našeho domu už pěknou dobu něco kopou a používají k tomu BAGR. To si Bartoloměj nemohl nechat ujít, a tak jsme se dívali. Moc mě to teda nebavilo. Pak chtěl jít Bárt blíž, a to jsem mu nedovolila (hlavně proto, že kolem blikaly auta s nápisem Plyn – pohotovost), tak se uvolil, že půjdeme jinam. Dotáhl mě na autobus, svezli jsme se dvě zastávky do Ruprechtic na náměstí. Chtěl jít samozřejmě do kopce k babičce, ale protože je babička asi ještě pořád nemocná, nechtěla jsem to riskovat. Pod slibem, že jdeme domů na počítač, se nechal přesvědčit k opačnému směru. Docela jsme si tu procházku užili, vzali jsme to kolem ruprechtického kostela, kde jsme na sebe dělali mezi stromy BAF, chvíli koukali na kluky, kteří vyklízeli půdu a házeli z patra na zahradu staré krámy, pak se Bárt chtěl kamarádit s jednou dogou za plotem, oblezli jsme pár panelákových vchodů, pěkné. Na hřišti u nás za domem jsem vytáhla ten vystřelující kruh – už mi to taky docela jde, dostat ho do vzduchu. Rázem jsme měli kámoše, nějakého staršího kluka, kterého naše hračka vyloženě zaujala a šel si s námi povídat. Ovšem Bartoloměj s sebou v rámci běhání pro kotouč flákl do louže, a protože už byl pomalu čas svačiny, šli jsme domů.

 

 

 

 

 

 

Doma kalamita s jídlem – omylem si dal první lžičku bez své oblíbené přesnídávky a další už nechtěl zkusit. Přesvědčování mi zabralo asi půl hodiny, ještěže tu byl pořád ten slibovaný počítač. Tentokrát ho ale dostal jen na chvilku, což se mu nelíbilo…

V rámci terapie jsme dnes zkoušeli malovat do šlehačky. Už jsme to zkoušeli kdysi, tak před rokem a půl, kdy jsem dávala šlehačku na zrcadlo, to se Bártovi zvedal žaludek. Dneska jsem dala šlehačku na talíř, že by do ní mohl sahat rukama, jsem si říkala. Zapatlané ruce od barev mu nevadí… Nemohl. Díval se na to s podezřením, když jsem do šlehačky strčila prst a pak ho olízla, zvedl se mu žaludek. Přinesla jsem mu lžičku, nabírat šlehačku se mu ale taky moc nelíbilo. Pak zkusil jeden prst do hmoty strčit, ale hned jsme ho zase museli utřít, takovou ošklivou věc mít Bartoloměj na ručičce teda nebude… A že by to chtěl ochutnat? Máma se asi zbláznila… No v zásadě, po 5 minutách šlehačka spadla (koupila jsem v předtuše fiaska pro jistotu takovou tu levnou z rostlinného tuku), máma si ji nalila do kafe a bylo po srandě. Jediné, co ho zaujalo, byl ten zvuk, když se šlehačka stříká… No ale budeme to zkoušet dál, přece ji hned nesežeru, že jo…

Korespondence s naší logopedkou dr. Jancíkovou - termín má až v březnu. Napsala jsem jí o své komunikaci s klinikou LOGO, slíbila mi, že jim napíše a pošle návrh programu sestavený na základě své zkušenosti. Já ještě zkontaktuju dr. Stáníčka (bratr paní Wellens z Lucemburska), který tam pracuje a který má díky synovci Maartenovi přehled o Williamsově syndromu. Na postižených dětech se moc pozitivních zkušeností o této klinice nevyskytuje, ale už jsem se rozhodla, že pojedeme. Pro mne to bude hlavně pokus - jestli jsem schopná jet s Bártem někam sama a přežít to (jídlo, spaní, pití, hyperaktivitu). Pět dní mi přijde jako optimální zkouška. Několikatýdenní lázně bych ve zdraví nedala, to je mi jasné, asi ani 14 dní v Arpidě. A třeba se tu opravdu něco naučíme - z logopedie, orofaciální stimulace, ergoterapie. Bára Wellens absolvovali v létě s Martinem na klinice  prázdninový program - a bylo to prý v pohodě. Ostatně - platí to z větší části můj zaměstnavatel...  Uvidíme.

 




Komentáře:

  1. Markéta17. 1. 2011 23.57

    Přeju, ať se vám v LOGO líbí a těším se, že pak dáš nějaké tipy z ergoterpie.Markéta s B.



    odpovědět
  2. Mi-lada18. 1. 2011 8.32

    Zase jsem po nějaké době zavítala na Tvůj blog. Je vidět , že se Vám oběma daří. Bátr dělá pokroky a z Tvého psaní je cítit humor. A to je moc dobře :-) Držím palečky.



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: