Doporučujeme: Zkracovač dlouhých adres | Snadné sdílení souborů | TV program | Stahovač videí z YouTube | Měření rychlosti internetu | Zkus to jinak - logicky | Italo.cz

Pondělí 18.4. - oficiálně nemocný (365/107/2011)

Datum: 21. 4. 2011 21.37 | Autor: - hk - | 1420× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Oči se během noci moc nezlepšily, takže nás čekala výprava k doktorce Němečkové. Myslela jsem, že vyrazíme brzo, ale nějak jsme to nezvládli. Navíc v celé ulici u polikliniky zákaz zastavení, čištění komunikací. Bárt měl výtečnou náladičku, vůbec mu nevadilo, že jsme museli docela dlouho čekat, doktorka totiž byla i se sestrou nezvěstná. Ale nikde žádná cedule, v čekárně maminka se skoro dospělým klukem, tak jsme čekali. Bárt blbnul na chodbě, ukazoval mi auta za oknem, předváděl, jak tančí, dělali jsme na sebe kuk přes skleněnou výplň. Trochu mě znejistila maminka se dvěma neštovicovými dětmi... Nakonec jsme se dočkali, Bárt se hrnul do ordinace, pořád něco povídal, chtěl se svlékat, chtěl vyšetřit, zvážit. Nakonec ho tedy paní doktorka aspoň poslechla. Dostal antibiotické kapky, na týden, nesmí mezi děti a pokud ho přesvědčím, že bude nosit brýle, může i ven. Domluvila jsem se s paní doktorkou, že se tak za měsíc stavím, protože jsem si objednala tonometr a až se s ním naučím zacházet a Bárt zvládne měření tlaku, přijdeme si porovnat výsledky a zjistit, jestli to děláme dobře. Taky jsem jí nechala spoustu zpráv z poslední doby a brožuru o WS. V lékárně jsem zjistila, že jsem s zapomněla vzít s sebou peněženku s doklady...

Takže ruším asistentku, ruším školku, ruším úterní logopedii.. Jeli jsme domů, kde byl překvapivě pořád Tomáš, není mu dobře. (Ovšem v poledne zjistil, že zapomněl na jednu výuku...) Nechala jsem Bárta doma a jela pro kapky do lékárny na sídlišti, přibrala  jsem i sirup z rakytníku, Imunoglukam jsem teď na chvíli přestala dávat, Bárt ho bere nepřetržitě od srpna, tak si myslím, že je dobré trochu pauzírovat a nasadit ho zase až o prázdninách před školkou. 

 

Bárt v poledne opět odmítá jíst a hlavně se snaží mě vytočit. Nějak to po dvou dnech nepřetržitého dozoru nezvládám. Domluvila jsem se s babičkou z Poohří, že se k ní přesuneme. Bárt vycítil cestovní horečku a pořád mi nosil boty, jakože už jedeme. Chtěla jsem vyrazit až po setmění, ale nakonec jsem to nevydržela a po dalším nevyvedeném jídle, sváče, vyrážíme po půl páté směr západ. Záclonky v oknech stažené, Bárt má do dveří zabouchnutou mou černou bundu, má tam vzadu tak temno, že si v klidu může malovat svou světelnou tabulkou. Cestou poslouchám stažené pořady Na bělidle - gender vysílání českého rozhlasu. Některé pořady jsou ale opravdu hodně zajímavé (ženy v medicíně, věda a ženy, ženy a média atd). Doporučuji - viz rádio na přání. 

Bartoloměj u babičky celý ožil, hned lítal po dvoře, naštěstí už byl celý ve stínu. S babičkou kopal míčem a měl radost, že je tu. Vevnitř opět všechno zkoumal, běhal, ani spát jít večer nechtěl. Na několikátý pokus zabral až kolem půl 9.

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: