Doporučujeme: Zkracovač dlouhých adres | Měření rychlosti internetu | TV program | Snadné sdílení souborů | Zkus to jinak - logicky | Italo.cz | Služby pro Váš web

Pondělí 28.3. - cestování (365/86/2011)

Datum: 1. 4. 2011 13.29 | Autor: - hk - | 1413× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Tomáš odjel s maminkou do Liberce ještě včera večer po představení, já zůstala v Praze, Bartoloměje mi babička s dědou doručí odpoledne.

Dopoledne věnováno úklidu a pak byla v plánu návštěva Jany a Aničky, které dorazily z Karlových Varů na prohlídku po šestinedělí. Vzhledem k tomu, že z druhého konce republiky (z Ústí nad Orlicí) mířila do Prahy i Janina maminka, aby si užila svou fungl novou vnučku, nabídla jsem se Janě, že její maminku na nádraží vyzvednu, aby nemusela tahat miminko v autosedačce po Hlaváku. Byla z toho nakonec docela veselá akce. Jednak jsem si neuvědomila, že na parkování potřebuji spoustu drobných – není to tak dávno, co jsem nedaleko odsud bydlela, měla modrou rezidenční parkovací kartu a parkování přes den zas tak moc neřešila. To, co jsem našla po kapsách, vydalo na 36 minut, to si budeme muset s paní Bodlákovou pospíšit. Jenže České dráhy jsou České dráhy. „Oznamujeme cestujícím, že rychlíkový vlak Vsacan, který jede odtud a odtud a pokračuje tam a tam, bude na příjezdu asi o 40 minut zpožděn z důvodu oprav na trati. Délka zpoždění se může změnit.“ Tak jsem si šla koupit bagetu, rozměnit peníze a čekat. O půl hodiny později telefonát od paní Bodlákové, že je v Kolíně, resp. v poli za Kolínem, ale nikoliv ve vlaku Vsacan, nýbrž v Brněnském drakovi, do kterého ji v Chocni donutili přestoupit. Poslala jsem Janě zprávu, že má matku v Draku v  Kolíně a ať s námi hned tak nepočítá a šla hledat nástupiště 3s, kam měl vlak přijet. Překvapivě nikde jinde než na ukazateli příjezdů se označení 3s nepoužívalo, takže jsem bloumala po nádraží a přemýšlela, jestli to „s“ znamená sever, nebo cokoliv jiného. No nakonec vlak na třetí nástupiště dorazil, byť samozřejmě taky se značnou sekyrou. Inu, opravy na trati.  Chvilka napětí, jestli Janinu maminku po těch letech poznám, ale zadařilo se. Teď už jen přesun dopravní zácpou do Vršovic, 10 minut hledání místa na zaparkování a pak už mohla návštěva proběhnout.  Předala jsem Janě Bártovu cestovní postýlku, ve které stejně skoro nikdy nespal a která se nám doma jen pletla, dala si kafe a domácí buchtu a ponechala jsem Bodlákovic holky svému osudu. Ještě zastávku v Nikonu s fotoaparátem, který se zasekává. Slečna v recepci mi sdělila, že mi to v klidu za 6500 Kč opraví, a tak jsem se zase odporoučela.

Odpoledne přijela babička a děda s Bartolomějem. Bárt se u babičky opět oblékl, má několik nových bundiček a fleecek, to bude dělat ve školce parádu. Cestou do Liberce mi v autě usnul. Večer to bylo na uspávání znát, i když svou roli bude hrát určitě i změna času. Bartoloměj usínal snad hodinu, neustále v posteli měnil polohu, odcházel, no bylo to na zabití. Já jsem se pak šla na chvíli věnovat internetu, což mi pro změnu způsobilo nespavost… To teda byla noc.

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: