Ráno jsme se s Bártem probudili lehce po osmé a venku sněžilo a bylo jen pár stupňů pod nulou... Zhodnotila jsem stav silnice a usoudila, že dnes zůstáváme doma. Pěšky, tzn. s Bártem za krkem, nikam nejdu a autem v téhle slotě? To odmítám. A tak jsem nám naordinovala klidový (tzn. uklízecí, vařící a balící) den.
Dopoledne jsme s Bártem vařili - jídlo pro Bárta na dnes a zítra, polévku pro tátu. Bartoloměj je nadšen z robota, vždycky vyžaduje, aby ho někdo zvedl a naklonil nad nádobku tak, aby viděl, jak se to uvnitř točí. Mixér naproti tomu bytostně nesnáší. Pak jsme trochu uklízeli, jen velmi málo pracovali. Bartolomějovi se líbí nové zalaminované karty, které máme od logopedky Jancíkové. Vybrala jsem jich na její radu asi 10, většinou s citoslovci obsahujícími B, P nebo M, příp. s obrázky, které zná, ukazuju mu je, popisuju a zřetelně vyslovuju, co je na nich napsáno. Bárt ukazuje, přip. se snaží opakovat. Jde mu to u SSS (had), Pá Pá (loučící se dívky na nádraží) a DRRR (auto). Na Paci Paci reaguje gestem. Budeme zhruba týden používat těch 10 vybraných karet, pak dvě vyměníme, případně sadu rozšíříme, podle toho, jak nám to půjde. Karty jako jediné dnes fungovaly, jinak stavění komínu se moc neujalo, vkládání kalíšků taky ne a navlékání korálků byla katastrofa. Bartoloměj odmítá pracovat, schovává si hlavu do dlaní a ignoruje mě. Jediné, co trošičku funguje, je ta zatrolená svíčka, ale tu opravdu musím zapálit a umístit někde v dohledové vzdálenosti, aby to pro něj byl viditelná motivace. Ví, že když navlékne, tak se bude sfoukávat. Když ji ale nevidí zapálenou, tak mi nevěří... Ach jo.
Pak jsme zkoušeli malování (tečky a čáry). Ukázalo se, že naše technicky zdatné dítě je ochotné malovat jen na displeji PDA... Dnes to zkoušel jen prstem, na příště mu najdu nějaký pěkný stylus do ruky... Sice ho více zajímají tlačítka kolem, ale je aspoň ochoten to takhle zkusit (motivace je, že ho pak nechám mačkat tlačítka...).
Když už jsme tak byli doma, došlo i na DVD - oblíbené Baby Einstein. Přistihla jsem Bartoloměje, jak stojí u televize a hladí pejsky a kočičky na obrazovce... Psala jsem do jedné společnosti, která se zabývá canisterapií, ale zatím mi nikdo neodepsal... Do našeho 1+1 se ale faktu žádné zvíře nevejde!
Video ukazuje, jak si Bárt hraje s mechanickým hracím strojkem. Máme ještě jeden malinkatý točící, ten má Bárt taky rád - ten vyfotím příště.
Přihlásila jsem nás na víkendový pobyt rodičů s mentálně postiženými dětmi - koná se to v druhé půlce února v Praze Vinoři a celé je to zaměřené na inkluzi a integraci dětí s mentálním postižením do mateřských a základních škol. A je to s hlídáním, tak jsem na to docela zvědavá. Odepsali, že s námi počítají.
Odpoledne jsme se brzo nasvačili a vyrazili do města. Auto bylo zasněžené a autobus nám ujel před nosem, ale vytrvali jsme, zavolali tátovi a jeli dalším. Tomáš si pro Bárta přišel na Šalďák a odvedl ho do Dětského koutku TUL, já jsem pokračovala na bus do Prahy. Večer v Obecním domě koncert Českého národního symfonického orchestru řízeného Liborem Peškem, s hostující Evou Urbanovou. Na programu Gustav Mahler, symfonie č. 2 c moll "Vzkříšení". Temné, těžké, hlasité, ale pěkné.
