Noc na dnešek byla obtížná, Bárt se stále nemohl rozhodnout, jestli bude spát raději v kočárku, nebo s námi v posteli, v kočárku vyžadoval houpání, naštěstí někdy kolem půl čtvrté v kočárku usnul a vydrželo mu to až do rána. Ráno se probudil v dobré náladě a s úsměvem. Ten ovšem pro změnu chyběl tatínkovi, protože bacil od Bárta chytil a smrkal a chrchlal...
S jídlem to tedy dneska stále ještě nebylo nijak slavné. Kaši k snídani Bartoloměj rezolutně zamítl, dopoledne snědl kousek rohlíku, ale oběd si dal vlastně skoro celý (mix kuřecí maso, brambory + nezbytná konzervička Hami zelenina s kuřecím masem a jablky). Po obědě usnul, ve spaní vypil 130 mléka se sirupem proti kašli Stodal. Odpolední svačinu opět ignoroval, ale kaši k večeři snědl taky skoro celou.
Rozhodně mu ale otrnulo, protože začal pěkně zlobit a vynucovat si svou vůli. A tak jsme zase foukali do svíčky a bublifuku, sledovali Elma a Batoláky z BabySigns atd. I když ale zlobil, tak mu úplně dobře nebylo - z nosu mu teklo (nesnáší, když mu ho otírám kapesníkem, při odsávání hystericky ječí, smrkat se naučit nehodlá...) a dost ošklivě kašlal (Stodal se nějak neujal, asi se vrátime k Tussinu). Teplota se pohybovala v pásmu zvýšené - tak 37,5 C.
Bohužel jsme kvůli Bártově chorobě museli zrušit náš naplánovaný program - dnes jsme se měli jet podívat do jedné liberecké školky, kde mají dvě speciální třídy - převážně pro děti s logopedickými vadami, ve kterých jsou ale také integrovaní i dva autíci. Domluvila to naše konzultantka z rané péče, která se uvolila, že tam s námi i půjde na obhlídku. Paní ředitelka zněla v telefonu moc příjemně... Takže z toho dnes nebylo nic. Příští týden jsou jarní prázdniny, pak se chystáme k babičce, tak někdy potom... Ach jo. A za známými, kteří mají holčičku s WS a kteří jsou na horách v Jizerkách, se v úterý asi taky nevypravíme... Středeční miniškolka je zatím příliš vzdálená, ale v moc růžových barvách to nevidím....
Po obědě přišel z práce nastydlý Tomáš, zalehl a oba usnuli... Odpoledne se konal nejzajímavější program - Tomáš potřeboval srazit hrany z naší nové postele a Bárt si tak mohl na chvíli hrát s vrtačkou (pod dohledem, samozřejmě, a bez vrtáku). To se mu teda líbilo, i když si u toho potřebuje zacpávat uši a chybí mu jedna ruka... Z fotek je jasně vidět, že to s naším Bártem a jeho zdravotním stavem už není tak hrozné:-)
