Čtvrtek byl prvním dnem, kdy byl Bartoloměj úplně bez teplot a kdy se také obešel bez kapek na kašel - hurá! Sice rýma ještě pořád teče, ale už ani neodsáváme. Nechci tu rekonvalescenci ale uspěchat, takže další den, kdy nejdeme nikam ven... A to už Bartoloměje moc nebaví - doma je doma, ale aspoň na schody a do výtahu by chtěl. Na chvilku jsem mu to dopřála, když jsem šla na balkon pověsit prádlo. Co myslíte, že zatím provedl? Šel na návštěvu k sousedům! Paní sousedka totiž přijela zrovna výtahem a Bárt se vnutil dovnitř... Odtáhla jsem ho a pěkně tím naštvala.
Dopoledne jsme začali zase trochu pracovat, v těch minulých "nemocných" dnech mě to ani nenapadlo. Ale Bárt moc nespolupracoval, stoleček jsme vzdali, jen jsme na posteli trochu skládali kostky, prohlíželi si logopedické obrázky, vkládali do sebe kalíšky a jednou s obrovskou nechutí navlékl Bartoloměj korálky. To udělal ale opravdu pod bezprostřední vidinou toho, že bude moci sfoukávat svíčku... Taky jsme si pořídili DVD Od Andulky po žížalu - obrázky Radka Pilaře sice moc nemusím, navíc to graficky odpovídá tak druhé polovině devadesátých let (použité barvy a zvukové efekty, to už se dneska teda nevidí:-), ale Bártovi se to docela líbí, je to animované, zvukově výrazné a bliká to:-) Pouštěli jsme si ta písmena, která teď trénujeme B, P a M. Nakonec to není tak špatné, zazní tam spousta slov začínajících na tahle písmenka, k tomu obrázky a psaná podoba slova, třeba si z toho Bárt něco odnese. Každopádně tohle DVD třeba oceníme, až bude větší.
Pokrok dnešního dne? Bartoloměj si nechal DÁT NA PRST prstového maňáska z Ikei, konkrétně nějakou tu jejich hvězdici. A to je fakt pokrok, protože Bárt podobné nápady odmítá - nechce náramek se jménem, hodinky by nesnesl, o brýlích ani nemluvě, všechno je potřeba sundat. I tu hvězdici po chvíli setřásl, ale i tak:-) Ale nevyfotila jsem to.
Pár fotek s větrákem - hračkou, která se od vánoc ještě neokoukala.
Po obědě usnul v kočárku, asi mu pořád ještě není úplně dobře, a nebyl vůbec k probuzení. Když jsem ho nakonec doopravdy vzbudila, tak z toho měl opravdu špatnou náladu, musela jsem si ho vzít do náruče, dívali jsme se na Šikuly (teda já jsem se dívala) a on se teprve pomalu probouzel...
V pět přišel táta z práce a máma mu zdrhla na autobus do Prahy! Ačkoliv odpoledne dlouho spal, tak prý usnul už v půl deváté.
