Dopoledne se Bartolomějovi zase trochu spustila rýma, ale podstatně hůř na tom byl jeho tatínek, který pořád smrkal a kašlal. Bárt nějakým šestým smyslem ví, kdy táta začne smrkat. Ve stejné chvílí už má dlaněmi zakrytá ouška a kňouráním dává najevo svou nelibost....
Dopoledne jsme tak ven nešli, já jsem vařila, Bárt se nudil, chvíli si hrál s tátou, pak zase vyžadoval mou pozornost, klasika. Logopedické obrázky ho docela zabaví, na vyzvání ukazuje, co je na obrázku, a když rodiče přehánějí popis a zvuky, je to pro Bárta legrace. Jednou za dopoledne jsme i navlékli korálky. Před obědem šel táta věšet na balkon prádlo a vzal Bárta na schodiště s sebou - během chvilky mu zdrhnul až do devátého patra (bydlíme v sedmém). A pak se hrozně vztekal, protože se mu nechtělo domů.
K obědu Bárt ochutnal houbovou polévku, docela mu jela. Myslela jsem, že pak půjdeme na chvíli ven, ale Bárt se rozhodl pro kočárek a spaní. Uklidila jsem, vytřela a šla se tedy projít sama, s mp3 na uších - mám rozposlouchaného Forsytha, Afgánce, je to napínavé:-) Vrátila jsem se ve 3 hodiny - to naše dítě pořád ještě spalo a vůbec se mu nechtělo vstávat. Podařilo se mi ho vzbudil až ve čtvrt na 4 a že by se mu chtělo oblékat, aby mohl jít ven, na to rozhodně nevypadal. Tak procházky odsunuty na zítra.
Pak jsme se fotili, blbnuli, házeli si míčem. Po koupání se nám na několik vteřin podařilo posadit Bárta na nočník - byl nahatý, běhal po pokoji a nečekaně zareagoval na pokyn "hačí". Tak jsme hned vytáhli oheň a svíčku, Bártovu největší zábavu, ještě pár sekund vydržel, pak ale trik prohlédl a bylo po tréninku.
Vzhledem k tomu, že prospal půlku odpoledne, tak se mu večer spát nechtělo... Po trojím uspávání usnul ve čtvrt na 10.
