Dopoledne jsme byli všichni doma, Bártovi tekla rýma, tatínek kašlal. Podařilo se nám na v nestřežené chvíli dát Bártovi na nos brýle a vyfotit ho - ty fotky se mu líbily, moc se na ně smál. Tátův nápad byl zopakovat fotku z předloňska - Bartoloměj v batohu. Už do něj tolik nezapadl, ale moc se mu to v báglu nezamlouvalo...
Po Bártově obědě jsme vyrazili k babičce a dědovi oslavit dodatečně mé narozeniny. Jenže auto bylo zamrzlé v ledu a sněhu (venku bylo mínus 5). Táta šel pro lopatu a cepín a já jsem se snažila dostat sníh a led z předního skla. Bárt tenhle zvuk nesnáší, takže začal řvát. Ječel i při našich pokusech vyjet, kdy motor řval, já šlapala na plyn, táta tlačil. Bylo to fakt na mrtvici. Vyprošťování trvalo asi 20 minut, zachránil nás nějaký kolemjdoucí pán, který pomohl Tomášovi tlačit. Bárt brečel ještě na půli cesty, šíleně ho to vysílilo a rozkašlalo, takže kašlal ještě nejmíň třicet minut i u babičky, příšerně.
Dostali jsme k obědu kachnu, pak dezert, já dárky. Bárt zlobil, zase všechno zapínal a vypínal. Pohrál si s hrající lokomotivou ala Tomáš, s hrajícím autem, několikrát se mu museli pustit pendlovky, našel si čínské hrací koule, honil kočky pod gaučem atd. Byl ale docela utahaný, a tak jsme kolem půl čtvrté jeli domů. Po sváče jsme se spolu pěkně vleže dívali na Elmův svět, Bartoloměj málem usnul. Definitivně ale šel dnes spát před osmou, nádhera.
Mám z dnešního dne spoustu videí, ale budu je muset nejdřív dát na youtube - přidám je sem časem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
