Úterý
Vyrazili jsme s Bártem zase jednou mezi lidi - do knihovny. Jenže to by si musela máma pamatovat, že v úterý je knihovna otevřená až od 12.... Naštěstí budova je přístupná i v úterý dopoledne, a tak se Bartoloměj mohl věnovat jedné ze svých nejoblíbenějších činností - sledování výtahu. Výtahy tu mají pěkné, prosklenné. Pak si všiml, že na skleněné zábradlí se dá dýchat, což je zajímavé. A pak ho začal olizovat, a to už bylo na mě moc, tak jsem ho za řevu odtáhla pryč. Venku jsme objevili jakýsi sběrný box na knížky (bibliobox), takže jsme knížky aspoň mohli vrátit. Bártovi se strkání knížek na pohyblivé kolejničky moc líbilo, takže jsme pár lidem ještě s vracením asistovali - naštěstí měli pochopení.
Šli jsme se ještě podívat na náš nový automat na mléko, který stojí kousek od budovy VZP. Pěkné. Bartoloměj zjistil, že některé popelnice mají kolečka a tak se rozhodl, že vyzkouší, jestli jdou roztočit. Když to zkoušel nohou, tak jsem nic nenamítala, ale ruční práce mi vadí. Jsem to ale matka hysterická...
Stavili jsme se v Bille pro nákup a jeli domů, kde dnes pro změnu v 9. patře vrtali. V polední pauze řemeslníků se ale podařilo Bartolomějovi usnout a spal skoro dvě hodiny (dala jsem mu ve spaní na uši sluchátka, aby ho ten randál nevzbudil... Naštěstí se to ale nedá srovnat s tím, jak to u nás vypadalo, když rekonsturovali sousedé od vedle, případně ti přímo pod námi).
Odpoledne bylo krásně, tak jsme se potulovali kolem domu.
