Doporučujeme: TV program | Zkracovač dlouhých adres | Zkus to jinak - logicky | Služby pro Váš web | Měření rychlosti internetu | Snadné sdílení souborů | Stahovač videí z YouTube

Středa 30.3. – únava, ach jo... (365/88/2011)

Datum: 1. 4. 2011 15.14 | Autor: - hk - | 1398× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Ve středu nás v 6 ráno vzbudila siréna růžovodolských dobrovolných hasičů. Takhle se oni svolávají. Naštěstí už to Bártovi tolik nevadí, když byl malinky, tak ze sirény uprostřed noci šílel, dalo to vždycky hroznou práci uklidnit ho a uspat…

Jsem šíleně unavená, nevím, co za tím je – jarní únava? změna času? špatná nálada? Prostě nemám vůli cokoliv dělat. Jsem schopná max. uvařit, nutně poklidit, a pak už vůbec nic. Lehnout si do pytle a číst si. To je možná ještě dobré, taky bych mohla nehybně zírat na Sama doma… A když si pustím počítač, tak se nevrhnu na seznam nevyřízených úkolů a restů, který je svou délkou už rekordní, ale pustím si postizenedeti.cz, příp. brouzdám po blozích. Ach jo. Přečetla jsem Ivu Pekárkovou – Gang zjizvených. No, hlavní hrdince taky není zrovna co závidět…

V poledne jsem zajela pro Bárta, ani on neměl zrovna dobrý den. Učitelky se povinně zúčastnily školení, takže třídy byly sloučené, Bartoloměj neměl svůj klid a zlobil. Dokonce i na procházku mu asistentka musela vzít kočárek. Aspoň že ty fotky na svátek matek se docela povedly. Sice jsem za ně vyplázla spoustu peněz, inu děti jsou dobrý kšeft, ale co. Babičky budou mít radost. Bárt při oblékání hrozně zlobil, zabavila jsem ho až foťákem - vyblejsknul nám paní učitelku Moniku:-)

 

 

Po obědě se Bártovi vůbec nechtělo ven, odmítal se obléknout, tak jsem to vzdala. Pracovat se mu taky nechtělo, dával si hlavu na stoleček a kostičky úmyslně házel na zem.  A ty věty, které máme z obrázků podle logopedky tvořit, ty mu teda vůbec nejdou. Tak aspoň nějaké vkládačky… No, s dopomocí. Vzdala jsem i tohle.

Pustila jsem nám Cvičení s Míšou, vytáhli jsme krabici s hudebními nástroji a aspoň trošku muzicírovali. Dokonce Bárt omylem fouknul i do kazoo, ale ten zvuk ho vylekal, takže už to nezopakoval.

Pak ovšem hladina mé trpělivosti přetekla. Bartoloměj v nestřežené chvíli vypnul pračku, což by tak nevadilo, ale on ji plnou vody i otevřel. Tak vytřít a převléknout dítě. Pak pračka doprala, Bárt šel a vyndal prádlo na podlahu. To dělá běžně, takže mě to ani nepřekvapilo, ostatně už tam měl připravené umyvadlo, ale dnes přišla inovace. Podařilo se mu dosáhnout na linku a podat si ovocnou šťávu. A tou šťávou to čerstvě vyprané prádlo pěkně polil. Jdeme ven, nebo se zblázním.

Kolo ho tentokrát nebavilo, zato v autě by „jezdil“ celé odpoledne. To zas budu zítra koukat, co v autě nefunguje. Byli jsme i na hřišti, párkrát se sklouznul ze skluzavky, už mu to jde zcela bez problémů, i se frajersky umí zhoupnout na štangli nahoře. Pak bral nějakým dětem na písku lopatičky, musela jsem trochu zasáhnout. Ještě pár psů pohladit a už chtěl jít domů. Bylo ale ještě málo hodin, takže nic takového. Naštěstí se zrovna vrátil Tomáš z práce. „Táta, táta“, to je teď oblíbený výraz, tak jsem toho využila a šla si dát domů kafe. Ještě jsem jim ze 7. patra hodila domů míček – prý si s ním moc užili. Házeli ho pejskům, taky do stráně, odkud se jim míč pěkně bez práce vracel, kopali si. Bartoloměj prý ¾ hodiny nepřetržitě lítal. Snad i proto usnul brzo, ale kvůli rýmě, která se ho drží jako klíště, se večer docela dost převaloval…

 

 



 



 



 



 



 



 



 



 



 



 



Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: