Doporučujeme: TV program | Stahovač videí z YouTube | Zkracovač dlouhých adres | Měření rychlosti internetu | Zkus to jinak - logicky | Italo.cz | Snadné sdílení souborů

Středa 6.4. - na koníky (365/95/2011)

Datum: 8. 4. 2011 15.21 | Autor: - hk - | 1385× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

 

Ve středu ráno se Bárt doma opět vztekal při oblékání. Jsem vždycky totálně grogy, když za nimi zapadnou dveře. A tentokrát mě zase bolela hlava. Tak buď je to začínající alergie na jarní pyly, nebo se mé tělo úžasně očišťuje (včera 3 velké hrnky kopřivového čaje), anebo jsem to celé trochu přeťala. Našla jsem si totiž, že kopřiva obsahuje železo. A já kvůli své hraniční anémii beru ještě šumivé... Tak jsem seděla doma a moc ne nehýbala...

Bárt ve školce zlobil a na procházce byl prý děsný. Ale zase jedl brokolicovou polévku... Asistentka říkala, že je jí dnes taky nějak blbě, motá se jí hlava, dokonce musela chvíli předat hlídání paní učitelce. Dostali jsme nějakou sponzorskou limonádu, ve školce prý byl nějaký dealer:-)

Jeli jsme domů a najednou jsem měla pocit, že naše auto nějak houká. Že by následek včerejšího Bártova hraní si s knoflíky? Tak jsem postupně zapnula a vypnula všechny větráky, klimatizaci, rádio, auto hučelo pořád. Ach jo, tak už se s námi asi fakt loučí, já se picnu. Zastavila jsem a co myslíte, že to bylo? První středa v měsíci a zkouška sirén. Už mi hrabe...

Bárt byl nesnesitelný a já fakt nebyla schopná nic dělat. Ale naštěstí to nemělo dlouhého trvání, na dnešek si totiž bral Bárta Tomáš. Jeli k jedné jeho kamarádce na Dlouhý most na koně! Hurá. Odvezla jsem Bárta ve 2 k tátovi do práce a nechala je svému osudu. Bárt koně nijak zvlášť nemiluje, na hipoterapii jsme sice nějaký čas chodili, ale pak koně začali řechtat a Bárt se rozhodl, že už na ně nevsedne. A při každé lekci tak ječel a kopal, že jsme se s provozovatelem dohodli, že toho raději necháme. Ostatně, není to ani moc levná zábava (180 Kč za 20 minut jednou týdně), takže pokud bychom z toho měli mít ještě všichni trauma (včetně těch slečen od koní, které na nás koukaly jak na trýznitele těch ubohých zvířat), tak to nemá cenu...

 

 

Ani tentokrát to prý zpočátku nevypadalo jinak. Tomáš Bárta na koně vysadil a ten chtěl okamžitě dolu. Takže pak chvíli koně vodil za provaz (teda Bárt si myslel, že koně vodí, kůň si toho prý ani nevšiml), pak blbnul se zdejšími psy. Pak se Tomáš rozhodl o násilné vysazení - to tedy nevyšlo, Bárt předvedl svůj nejlepší hysterický výstup. Takže následovalo další blbnutí kolem koní, krmení (máma připravila svačinu). Nakonec se to ale povedlo, a sice tím, že Bártovi ukázali, že když se kůň poplácá, tak se z něj práší. To se mu moc líbilo. Tak koně plácal, pak ho Tomáš přes koně přehodil v leže, Bárt stále plácal a kůň mu nevadil a nakonec si do sedadla koňské slečny Zuzanky i sednul. Chodil v ohradě, několikrát za sebou, už s tím neměl vůbec žádný problém. Ale taky ho to prý nijak nenadchlo. Jako dobrý, je vysoko a dobře se z koně kouká, ale zase zas tak velká sranda to není. Takže výsledek je, že se Bárt už koně nebojí, tedy aspoň toho místního, ale že by si ježdění  nějak zvlášť užíval, tak to ne. Asi nejsme pro hipoterapii ta správná cílová skupina. Zkusíme to přes ty pejsky... Dnešní nová slova: kuk (kůň) a kok (kos).

 

 

Já jsem se se svou bolavou hlavou uchýlila do knihovny. V nových knihách jsem našla nového Pratchetta, což jsem ocenila. A postupem doby se mi udělalo i líp, takže jsem dokonce od 6 zvládla i přednášku o CHKO Jizerské hory. Byla moc zajímavá. Domů jsem se vrátila po 8, a to už brouček krásně spal.

 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: