Doporučujeme: TV program | Doména do 10 minut | Snadné sdílení souborů | Psí Park | Zkracovač dlouhých adres | 5 GB Email hosting | 60 GB FTP hosting

U babičky v Nových Dvorech - čtvrtek (365/155)

Datum: 4. 6. 2010 13.40 | Autor: - hk - | 1192× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Tak mé plány začínají dostávat trhliny... Ráno jsme se vzbudili kolem šesté - šestá je teď Bártův vstávací čas, což mě docela drtí, protože chodím spát kolem půl jedné... Ale zase na druhou stranu, pokud by mu to vydrželo, hodně by nám to pomohlo v září, až půjde do školky - tam totiž musíme dorazit do 8 hodin. Doma to vypadá po ránu tak, že se Bartoloměj hned směje, má dobrou náladu, budí nás a mazlí se. U babičky ale vystřelí z postele a jde se podívat, kde je babička s dědou. Teď už naštěstí(?) dosáhne na kliku, takže už u toho  nepotřebuje mou asistenci. Jenže ve čtvrtek ráno nenašel ani babičku, ani dědu. Ukázalo se, že babička ráno vyrazila k doktorovi, aby se podíval na její bolavý krk (doteď si myslela, že ji bolí v krku od v pondělí vytrženého zubu) - no a vrátila se s antibiotikama... No tak uvidíme...

Já jsem každopádně jela do Prahy - za půl hodiny po dálnici v Holešovicích, odsud zhruba stejná doba  na přesun Holešovice - Dejvice. Ta rozkopaná Praha je fakt příšerná. Doktorovi Nigrínovi ale nedorazila sestra, takže to bylo stejně k ničemu. Vyčistil mi zub, dal mi provizorní vložku a pozval si mě na pátek ráno. Celý den pršelo, a tak jsem v Praze uklízela, vypalovala cédéčka a dělala prezentaci pro větší děti z Willíka, které jedou v létě na týdenní tábor dětí s Williamsovým syndromem do Itálie. Odpoledne pak přišly na návštěvu kamarádky, které  mi překládaly text do angličtiny a italštiny (i když samozřejmě vzhledem k okolnostem jde hlavně o obrazovou prezentaci). Text upraven, obrázky schváleny (jen k jedné straně připomínky, to ještě doladím), prezentace pochválena. Až se mi podaří uložit ji do podoby webové prezentace, dám ji sem ke "zkouknutí".

Bartoloměj prý u babičky pěkně jí (to žasnu), jezdí s dědou na výlety na kole a běhá po dvoře - v mezidobí, kdy přestane na chvíli pršet. A koupe se ve velké vaně, ve které má vody skoro až pod bradu:-) Není totiž jisté, jestli se v tomhle létě vůbec dočká toho, že děda na zahradě napustí bazén...

Dostala jsem od kamarádek dodatečně k narozeninám knihu, kterou jsem si přála: Jean-Louis Fournier: Kam jedeme, tati? Večer jsem se do ní pustila a přečetla ji - dostala mě do pěkné deprese. Je to na mně cynické až moc, a to je co říct... Takže asi spíš nedoporučuju...

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: