Doporučujeme: Zkus to jinak - logicky | Měření rychlosti internetu | Stahovač videí z YouTube | Služby pro Váš web | Zkracovač dlouhých adres | Snadné sdílení souborů | Italo.cz

Úterý 19.7. - psychologie na Homolce (365/198/2011)

Datum: 20. 7. 2011 22.03 | Autor: - hk - | 1331× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Na dnešek jsme byli objednáni k dr. Procházkové, psycholožce z pražské Homolky, ke které už dva roky jezdíme. Je fajn, vždycky mě povzbudí, a to i v případě, že Bártovy "výsledky" moc "nedopadají"...

Byli jsme objednaní na desátou, vyjeli jsme raději dříve, abychom to stihli bez problémů. Cesta do Prahy i přes Prahu naprosto v pohodě, nakonec jsme se ještě zastavili na chvíli na Strahově, kde jsme se prošli.

Bartoloměj se u dokorky opravdu "předvedl". Měl s sebou pejska, paní doktorka, která měla u sebe v ordinaci stážistku, vzala Bárta dovnitř samotného. Moc toho z něj ale nedostala, Bárt sice pořád mluvil a mluvil, ale úkoly plnit nechtěl. Nakonec musela dovnitř i maminka, protože Bárt ji tu chtěl "taky". A tak jsem nechala stážistku honit Bárta po ordinaci a sama jsem si pěkně popovídala s paní psycholožkou. Vysvětlila jsem ji, že se takhle příšerně ve známém prostředí opravdu nechová, že je to jeho reakce na přemíru podnětů v ordinaci. Doktorka byla v pohodě, na mé omluvy říkala, že je to v pohodě, jen ať si slečna vyzkouší, jaké je to pracovat s nezvladatelným dítětem... Popsala jsem ji, co už Bárt zvládá, jaké jsme od minule udělali pokroky. Docela ho chválila. Bavili jsme se o možných lécích na ADHD - říkala, že je nutné to konzultovat s kardiology a nechat předepsat neurologem nebo psychiatrem, ona proti medikaci není, je to sice něco za něco, ale u některých dětí to zabírá velmi dobře a umožní jim to zklidnění a soustředění na učení. Každopádně by to ale nechala až na školu. V tuhle chvíli by prý spíš zvažovala léky na stimulaci mozkové činnosti, má s nimi dobré zkušenosti co se týče rozvoje řeči. Máme to prý zvážit. A do stravy zkusit "nacpat" co nejvíce vitamínu B. Pak mi ještě doporučila dobrého dětského ortopeda - dr. Mrzenu (na případný další názor na Bártovu synostozu předloktí - k dr. Janatovi jsme objednáni v září). Musím říct, že to bylo velmi příjemné setkání, byť slečna, která se snažila Bárta zvládnout, si to asi nemyslela (Bárt stihnul během hovoru spustit tiskárnu, vyzkoušet váhu a umýt pejska v umyvadle - a to jsou jen epizody, které jsem za svými zády zaregistrovala...). Máme se objevit v únoru.

Po doktorce jsme se za odměnu přesunuli do zdejšího bazénu. Měla jsem na něj velmi dobré reference od jedné bývalé kolegyně, která tu tráví prázdniny (taky jsme ji tu potkali). Není to tu špatné - je to dvacítka s postupným vstupem do vody, na jedné straně je součástí bazénu i malá vířivka, teplota vody 27 C, teplota vzduchu 29 C, mají tu bar a od bazénu se dá vyjít přímo ven na sluníčko - a to celé za na pražské poměry velmi příznivou cenu. A navíc tu je poloprázdno, protože tenhle bazén nikdo nezná. Jenže - venku zrovna moc horko nebylo a Bárt se poté, co jsme vylezli z vody, docela klepal. Chtělo to župan... Zkusili jsme vyjít ven v osuškách, to jsem se ale začala klepat i já. Pak Bartoloměj vylil mé kolegyni čajovou konvici na hromadu novin a papírů a já jsem usoudila, že to asi zabalíme a pojedeme se domů naobědvat, stejně už byl skoro čas. Takže suma sumárum - sama bych tu dokázala strávit krásné odpoledne, ale s Bártem by to asi chtělo lepší přípravu, musela bych se vybavit dekou, županem, nějakými hračkami atd. V únoru na to budu myslet:-)

Přesunuli jsme se do Libně, najedli, trochu odpočívali a pak šli jezdit tramvají - Bártova oblíbená činnost:-) Nahoru do Kobylis, pak zpátky na Palmovku a nakonec zase na Vosmíkových:-) V Kobylisích jsme dokonce vlezli i do metra, Bárta ta "mašina" moc zajímala, ale přece jen se metra pořád ještě bojí - divný hluk, vítr, zima... Tramvaj je lepší:-)

Původně jsem chtěla zůstat v Praze déle, ale zrovna tenhle týden je odstávka teplé vody. A Bártovi se začalo stýskat po babičce, tak jsme nakonec po sváče vyrazili. Usnul mi na dálnici a u babičky byl pak rozespalý a protivný.

Naštěstí se z toho ale vzpamatoval a ještě do večera zvládl procházku s babičkou po aleji za zahradami a koupání v bazénu. Zato večer se mu nechtělo usnout...

Překvapivě fungoval internet, zaktualizovala jsem stránky Willíka (máme novu rodinu z Moravy, se čtyřletým Quidem), dopsala pár restů...

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: