Doporučujeme: Zkracovač dlouhých adres | Stahovač videí z YouTube | TV program | Levný PHP webhosting | CZ doména zdarma | Měření rychlosti internetu | Psí Park

Úterý 7.12. – pokus o masáž (365/341)

Datum: 10. 12. 2010 10.59 | Autor: - hk - | 1137× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Bartoloměj s tátou vyrazili ráno do zasněženého Liberce do školky. Já jsem se stále cítila po včerejší srážce s kufrem auta poněkud otupěle (mimochodem – pobavila mě hláška naší poradkyně rané péče: Chápu, taky mám francouzské auto…), tak jsem usoudila, že si nebudu hrát na uklízecího hrdinu (stejně to nikdo neocení)  a radši zůstanu aspoň dopoledne v posteli. Napsala jsem aspoň článek o přednášce o Asistenčních psech a canisterapii. V poledne jsem pak vykopala zapadané auto a jela pro Bárta. Naštěstí jsem nemusela škrábat přední sklo, po vzoru motoristů parkujících na našem parkovišti jsem totiž vyzkoušela dát na přední sklo ochrannou folii (v neděli jsem jednu našla doma, Tomáš se do ní kdysi halil po doběhnutí maratonu), tu jsem teď hravě stáhla i s napadaným sněhem.

Bárt ve školce nezlobil při oblékání, ale venku už hodný nebyl vůbec, při procházce se vztekal. U oběda snědl trochu polévky. Jinak ve školce kašlou snad všichni… Cestou ze školky jsme vzali autem paní učitelku, která spěchala k doktorce. Bavily jsme se o cvičení na míči, domluvily jsme se, že nám ze školky půjčí na vyzkoušení velký míč ve tvaru fazole. Minulý týden jsem ho zahlédla v reportáži Sama doma u Žlababy, cvičil na něm Ríša, přišel mi stabilnější, než normální míč. Tak zvažuju, že ho Bártovi pořídím domů (i když teda – právě jsem zjistila, že ten největší stojí skoro 1500 Kč… http://www.zdravotnipotreby.cz/zbozi-skladem/physio-roll/)

Odpoledne jsme zase doma trénovali jemnou motoriku – ořechy a kaštany do lahve, navlékání korálků na pletací jehlici (koupila jsem je v Kauflandu v akci za 5 Kč), navlékání předmětů různých geometrických tvarů s různým počtem děr. Největší motivací byl slib puštění počítače. Z našeho dítěte se stává pěkný počítačový závislák. Má to po rodičích…

V podvečer jsme měli domluvenou schůzku s paní Ivou Benešovou, se kterou jsem se seznámila v září v MC Čmelák na muzikoterapii. Domluvily jsme se tehdy, že s Bártem zkusí pracovat individuálně – nějaké muzicírování a na zklidnění masáže. Zakoupila jsem tehdy slunečnicový olej a občas (několikrát týdně) s ním Bárta po koupání mažu. Moc se mu to nelíbí, ale už jsme se dopracovali do fáze, kdy to snese. Za paní Benešovou jsme jeli do MŠ V zahradě v Růžodole – a cesta byla náročná. Našla jsem si to sice na mapy.cz, ale celou dobu jsem si myslela, že hledám úplně jinou budovu. Navíc sněžilo a kolem školky je to samá jednosměrka. Asi 20 minut jsme to hledali, nakonec nás tam navedla nějaká paní, kterou jsem v zoufalství oslovila. Pak už jsme to našli – moc hezká malá školička. S paní Benešovou jsme strávili skoro hodinku a bylo to moc zajímavé. Paní Iva nás vzala do své místnosti určené pro rehabilitaci, příjemně vytopeno, relaxační hudba, na podlaze připravené bubínky a ozvučná dřívka, tibetská mísa. Bárt to začal prozkoumávat, Iva mu k tomu hrála na bubínky, ale Bartoloměj se moc nezapojoval. Chtěl po mě, abych mu rozezvučela závěs z rozřezaných kamenů, to se mu líbilo. Postupně jsem ho pod různými záminkami svlékla, ale Ivě se moc nepodařilo Bárta přesvědčit, že by si měl nechat malovat olejíčkem na nožičky, zádíčka či bříško. Bárt na všechno říkal NENÍ, což je jeho aktuální zesílený zápor. Zdrhal z dosahu, pouštěl si vodu z kohoutku, začal si ale aspoň zkoušet hrát s tou tibetskou mísou, docela mu to šlo. Iva zkoušela ledacos, koukala jsem, že je fakt trpělivá. Dala mu na zem heboučkou deku na válení, nechala ho lézt na schůdky, pouštět cérečko atd. Ale když NENÍ, tak NENÍ, v tom je Bárt důsledný. Alespoň mě se povedlo na něj sáhnout a lehounce mu namazat  nožky a záda. Nakonec na něj začala Iva „působit bez dotyku“, to Bárta zaujalo, taky začal podobně „čarovat“ rukama a „tančit“. Pak se Iva rozhodla, že by mi mohla namasírovat obličej, nezdráhala jsem se. Hlava stále pobolívá… Bylo to sice náročnější, neb Bartoloměj využil příležitosti k neplechám, taky ho trochu zajímalo, co se tam nahoře na lehátku s tou ležící mámou děje, sám se ale k podobným hrátkám nepropůjčil. Po hodince jsme se rozloučili s tím, že na Bárta nebudeme nijak tlačit a spěchat a dáme tomu čas. Mám si koupit slunečnicový olej v bio-kvalitě, není tak aromatický, jako levandule. Jako prevenci proti chorobám zkoušet olej ve spreji (Eucasol od Justa – ten už máme a nějakou dobu používáme). No a já přijdu příští týden na masáž a budeme zkoušet na Bárta působit „přes mne“. Tak tím si úplně nejsem jistá, že to bude fungovat, ale na masáž se vcelku těším. Dostat se do nějaké formy, to by v mém případě rozhodně nebylo od věci. Tak příští čtvrtekJ

 

 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: