Doporučujeme: TV program | Psí Park | Snadné sdílení souborů | Měření rychlosti internetu | Zkus to jinak - logicky | Italo.cz | Služby pro Váš web

Za trojčaty (365/158)

Datum: 7. 6. 2010 12.11 | Autor: - hk - | 1396× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Zůstala jsem v neděli v Praze - měla jsem předsevzetí, kolik toho udělám, ale nakonec z toho moc nebylo. Ráno jsem šla běhat (spíš se projít), dopoledne jsem mrkla na zajímavý dokument Terezy Nvotové - Ježíš je normální (moc normální to teda nebylo)...

Odpoledne jsem pak vyrazila na Zbraslav podívat se na svou spolužačku Danielu a její trojčata - Adama, Štěpána a Daniela (a starší dceru Adélu). S Bártem tyhle návštěvy už neriskuju, kluků je na něj moc, jsou trochu hluční a moc to nefunguje. Obdivuju Dádu, že to zvládá, navíc při současné rodinné konstalaci... Kromě mě tam byli na návštěvě ještě jedni známí s chlapečkem rok a půl starým. No musím uznat, že komuniku podstatně líp, než náš Bartoloměj - trochu znakuje a říká asi 100 slov... Kluci byli úžasní, ale umíte si představit, jak živo na dvoře bylo. Neustále někdo z nich jedl, čůral, bumbal, potřeboval převléci mokré triko, počůrané kraťasy, pustit vodu, vypnout vodu, pofoukat koleno, roztrhnout se od sebe, půjčit brýle, foukat bublifuk, utěšovat, své pozornosti se dožadovala osmiletá Adéla atd. Nejvíc mě ale dostalo, že ty děti prakticky pořád něco jedli - tu pizzu, tu melouna, tu zákusek, který jsem přivezla ke kafi, tu chlebík s máslem, k tomu jupíka a vodu z bazénku a mlíčko atd. To já naprosto neznám... A teda chtěla bych to někdy zažít...

Odjížděla jsem odtamtud poměrně unavená, a to jsem to jen sledovala... Ufff. Pár fotek na ukázku... Každopádně jsem ráda, že jsem Bárta s sebou nevzala, sice by se mu asi lítání pod stříkající hadicí líbilo, ale jinak by přítomnost tolika vřískajících dětí asi nevydejchal a stejně bychom museli někam utéct... A to ani nemluvím o sousedovi, který motorovou pilou půlku dopoledne kácel strom...

Bartoloměj strávil standardní a spokojený den u babičky plný obvyklých zábavných činností. Je fakt, že babička s dědou se mu věnují podstatně víc, než máma (ostatně od toho jsou přece prarodiče, ne?:-), ovšem na druhou stranu se z toho po našem odjezdu budou pěkných pár dní zase vzpamatovávat....:-)

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: