Doporučujeme: Levný PHP webhosting | PHP hosting od 23 Kč | 5 GB Email hosting | Stahovač videí z YouTube | Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres | 60 GB FTP hosting

Alternativní zpráva pro výbor OSN pro práva osob se ZP

Datum: 1. 11. 2012 17.13 | Autor: - hk - | 966× | Kategorie: Různé | Komentáře: 0

Dostala se ke mně Alternativní zpráva pro výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, kterou v roce 2011 vypracovaly české organizace, které zastupují zájmy osob se zdravotním postižením (jejich výčet najdete ve zprávě). Tato zpráva obsahuje celou škálu oblastí, se kterými osoby se zdravotním postižením přicházejí do styku. Mě ale z pochopitelných důvodů zaujala zejména oblast dětí se zdravotním postižením, kterou si tu dovoluji přetisknout.

Celou zprávu najdete zde - neradostné čtení...

http://www.mdac.info/sites/mdac.info/files/czech_crpd_alt_report_cz.pdf

Úvod:

Alternativní zprávu předkládají Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením organizace zastupující zájmy osob se zdravotním postižením v České republice. Zpráva informuje o opatřeních přijatých k plnění závazků vyplývajících z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy OSN, dne 28. září 2009. Pro Českou republiku tak vstoupila Úmluva OSN v platnost podle svého čl. 45 odst. 2 dne 28. října 2009. Na základě čl. 10 Ústavy se stala Úmluva OSN po svém vyhlášení dne 12. února 20101 součástí právního řádu České republiky. Podle téhož článku má Úmluva OSN přednost před zákonem.

Alternativní zpráva organizací zastupujících zájmy osob se zdravotním postižením byla vypracována v souladu s doporučeními Výboru pro práva osob se zdravotním postižením obsaženými v „Obecných zásadách týkajících se specifického dokumentu předkládaného státy, smluvními stranami Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podle čl. 35 odst. 1“.

Čl. 7 Děti se zdravotním postižením

14. Opatření obsažená v národních koncepčních dokumentech k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti (poznámka pod čarou 4) zůstávají v České republice nenaplněna. Příčiny shledáváme zejména v přetrvávajícím nezájmu veřejnosti o témata týkající se dětí s postižením a jejich rodin, která se navíc nestala předmětem rozsáhlejší odborné diskuse.

15. Co se týče vlastní tvorby koncepce péče o ohrožené děti, současná roztříštěnost této problematiky mezi rezorty výrazně ztěžuje, až znemožňuje vytváření koncepčních materiálů a strategií (poznámka pod čarou 5). To ve svém důsledku vede k zakonzervování přežitého a nevyhovujícího způsobu péče také o děti s postižením. Je třeba také zdůraznit, že Státní třetí a čtvrtá periodická zpráva k Výboru OSN pro práva dítěte (poznámka pod čarou 6) ani alternativní zprávy nevládních organizací neobsahují informace o situaci dětí s postižením v kontextu příslušných článků Úmluvy.

16. Nejednotnost postupů pomoci těmto dětem a jejich rodinám má za následek odlišnou legislativní úpravu každé z oblastí, absenci jednotných údajů, poskytované služby nejsou dostupné a vzájemně provázané. Rodina dítěte s postižením se tak potýká s nedostatkem informací a často je odkázána na řešení nepříznivé situace vlastními silami a to v oblasti vzdělávání, sociálních služeb či zdravotní péče. Jedním z důsledků tohoto stavu je stále rostoucí počet dětí s mentálním postižením v ústavech.

17. V oblasti ochrany dětí před násilím a zanedbáváním se alternativní zprávy o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o právech dítěte shodují v konstatování, že chybí jednotné metodické postupy a standardizace metod sociální práce v této oblasti. Národní strategie prevence násilí na dětech v České republice na období 2008-2018 se zabývá všemi formami násilí páchaných na dětech. Podle této strategie neexistují souhrnná validní data o násilí na dětech v České republice. Problematice týrání a zneužívání dětí s postižením se uváděná strategie prevence nevěnuje vůbec. Třetí a čtvrtá periodická zpráva o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o právech dítěte (2008) se také nezabývá tématem rehabilitace dětí s postižením v kontextu postižení. Rozsah a efektivnost terénní práce je v České republice nedostačující vzhledem k potřebám terénu, není dostatek času na soustavnou práci s ohroženými rodinami a preventivní činnost. Zlepšení situace v oblasti ochrany dětí před zanedbáváním, týráním či zneužíváním, vyžaduje zásadní změnu povahy sociální práce v ČR.

18. V oblasti ústavní péče je potřeba konstatovat absenci statistických údajů o počtech dětí s postižením umístěných do ústavních zařízení. Dle kvalifikovaných odhadů v České republice dlouhodobě roste počet dětí v ústavech, a to i v mezinárodním srovnání. I když došlo k zlepšení kvality bydlení v ústavních zařízeních, stále existují případy, kdy na jednom pokoji bydlí dospělí společně s dětmi a celý chod zařízení včetně provozních předpisů je uzpůsoben dospělým obyvatelům. Ne vždy je právo dítěte (s mentálním postižením) umístěného do ústavního zařízení vyjadřovat svůj názor naplňováno.

19. Mezi obvyklé důvody umístění dítěte do zařízení ústavní péče patří neschopnost rodičů zajistit náležitou péči, která je však často způsobena absencí či nedostupností sociálních služeb včetně terénních služeb či poradenství. Dalším častým důvodem je nepříznivá ekonomická situace rodiny, která nemá dostatek finančních prostředků na pokrytí nákladů na sociální službu.

20. Problematika zdravotní péče poskytované dětem s postižením zůstala opomenuta. Tyto děti nejsou zařazeny mezi marginalizované skupiny. Podpora ve zdravotnictví poskytována rodičům dětí s mentálním postižením takřka neexistuje. Vzhledem k náročnosti péče o dítě s mentálním postižením jsou zkušenosti rodičů s nedostupností zdravotní péče, její provázaností a nedostatkem informací alarmující.

21. Diskriminační situace, které rodiče dětí s mentálním nebo kombinovaným postižením čelí, často souvisí s diskriminací na základě spojení s určitou osobou. Dále rodiny z venkovských oblastí považují za diskriminaci nedostupnost školských a dalších zařízení nabízejících vzdělávací příležitosti.

22. Co se týče názoru samotného dítěte, ačkoliv byla provedena novelizace občanského soudního řádu s úpravou respektování názoru dítěte soudy, nebyly zjištěny žádné zkušenosti s úlohou zjišťování názoru dítěte s mentálním postižením.

 

23. Doporučení:

 

 

Je potřeba sjednotit systém péče o ohrožené děti, zejména ustavit jeden meziresortní orgán, jenž se bude tématikou ohrožených dětí trvale zabývat.

 Je potřeba zjednodušit přístup k informacím týkajících se vzdělávání, sociální a zdravotní péče pro rodiny s dětmi s postižením.

 Je potřeba zajistit naplnění závazků z vládních koncepcí týkajících se péče o ohrožené děti.

 Je potřeba zlepšit systém sociální péče o děti s postižením a jejich rodiny, jenž by měl směřovat zejména k prevenci před institucionalizací dětí a jejich ochranu před násilím a zneužíváním.

 Je potřeba upravit právo účasti dítěte s postižením na soudních řízeních, jenž se ho týkají, včetně zajištění přiměřených úprav pro výkon tohoto práva.

 

Poznámky pod čarou:

4 Zejména jde o Koncepci péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu, přijatou vládou v r. 2006 a Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011, přijatý vládou v r. 2009.

5 Péče o ohrožené děti je v kompetenci třech různých úřadů - Ministerstva práce a sociálních věcí , Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, přičemž není ustaven jeden mezirezortní orgán, jenž by se zabýval touto tematikou.

6 Třetí a čtvrtá periodická zpráva o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o právech dítěte a informace České republiky o plnění opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů čl. 127 (2008). 

...

Další zajímavá oblast:

Čl. 30 Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport

141. Vývoj v této oblasti lze označit za kontinuální a pozitivní. Dochází ke zpřístupňování kulturních hodnot a statků prakticky pro všechny typy postižení. Nejde jen o literaturu, kde již od 20. let minulého století funguje pro nevidomé osoby vydávání knih a časopisů v Braillově písmu a také akustická podoba literárních děl. Množí se též haptické zprostředkování uměleckých děl a rovněž u některých filmů v médiích je děj popisován slovy. Dochází i k zpřístupňování architektonických památek, kde rychlejšímu postupu brání kromě finančních důvodů i zákonná ochrana památek. Podporována je i vlastní tvůrčí činnost osob se zdravotním postižením, a to i formou finančních příspěvků. Dlouholetou praxí je pak poskytování slev ze vstupného pro osoby se zdravotním postižením a v případě potřeby doprovodu též bezplatný vstup pro průvodce. Přístup ke kulturnímu dědictví a účast na kulturním životě je nedílnou součástí národních plánů přijímaných vládou ke zlepšení postavení lidí se zdravotním postižením. Je tomu tak i v současném „Národním plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 – 2014“. Pokud jde o rekreace, volno-časové aktivity a sport, existují v České republice samostatné svazy sportovců se zdravotním postižením, jejichž činnost je částečně podporována i státními prostředky. Zásadně však tato oblast není předmětem státní ingerence s výjimkou tvorby předpisů pro tvorbu bezbariérového prostředí.

142. Mezi situace, ve kterých jsou však diskriminovány rodiny a děti, patří formální i neformální vzdělání, stejně jako sportovní a rekreační aktivity. Často děti s postižením nemají možnosti pravidelně se účastnit volnočasových aktivit. Existují případy žáků se zdravotním postižením, kteří se nemohli zúčastnit kulturních či sportovních akcí, pořádaných jejich školami z různých důvodů: nepřístupnost místa či dopravní prostředku, nedostatek pedagogických pracovníků i přes to, že tyto akce jsou nedílnou součástí jejich vzdělávání. Existuje reálný nedostatek příležitostí pro interakce dětí s mentálním postižením s jejich vrstevníky. Tyto kontakty jim umožňují, aby prozkoumaly, rozvíjely, učily se a vytvářely si názory, stejně jako ostatní děti. Bohužel, politiky a programy zaměřené na specifické potřeby a požadavky mladých lidí se zdravotním postižením jsou vzácné a omezené. To může být způsobeno předsudky, nedostupností informací nebo místa, nebo protože tyto děti jsou přehlíženy. Navíc tato skutečnost ovlivňuje život rodin s dítětem s postižením, protože to vede k diskriminačním situacím, např. dítě, které chodí do běžné školy, může matka vyzvednout z mateřské školky až ve tři hodiny, ale dítě, které chodí do praktické školy, končí v půl jedné(viz poznámka pod čarou 84). Škola (praktická) by mohla mít například volnočasovou nabídku pro děti, či družinu, podobně jako je tomu u běžných škol. Absence těchto příležitosti diskriminuje jak děti s postižením, tak jejich rodiny, hlavně matky, které nemohou pracovat.

Poznámka pod čarou

84 Viz příklady z článku: Šiška J., Latimier C., Práva dětí s mentálním postižením v České republice v kontextu Úmluvy OSN o právech dítěte, Sociální Práce, č. 2/2011, str. 113.

 

 143. Doporučení:

 

   Realizovat opatření „Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 – 2014“.

 Dbát na dodržování právních předpisů v oblasti odstraňování bariér.

 Zavést v rámci škol odpolední aktivity (družiny) pro děti s postižením. 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: