Doporučujeme: Zkracovač dlouhých adres | Psí Park | Měření rychlosti internetu | Italo.cz | Snadné sdílení souborů | Zkus to jinak - logicky | Stahovač videí z YouTube

Psychologické vyšetření Na Homolce

Datum: 11. 6. 2010 21.58 | Autor: - hk - | 1996× | Kategorie: Williamsův syndrom | Komentáře: 3

U dr. Procházkové na Homolce jsme byli poprvé loni v září, poté, co jsem potřebovala akutně lékařské posudky kvůli neprodlouženému rodičovskému příspěvku. Paní doktorka mi byla sympatická, chovala se rozumně, měla jsem z ní dobrý pocit, tak jsme se domluvily, že se ukážeme za půl roku.

V březnu jsme to nestihli, další termín nám kolidoval s pobytem v nemocnici s laryngitidou, po přeobjednání jsem pak zvorala termín já (dorazili jsme o den později, než jsme měli), no nakonec se nám podařilo na Homolku dojet až začátkem června.

Byla jsem zvědavá, jak dopadneme, myslím, že Bartoloměj od loňska udělal opravdu hodně pokroků... A jak to tedy proběhlo?

Paní doktorka si původně myslela, že si Bárta vezme do ordinace samotného a já budu zatím čekat venku. To ale neprošlo, Bárt se mi pověsil na krk a začal natahovat. Takže jsem s ním zůstala uvnitř. Spolupracovat s paní doktorkou víceméně odmítl... Zkusila s ním přikládání tvarů - to jakž takž šlo, i když to dost odflákl, komín stavět nechtěl, malování zkusil, ale udělal jen pár koleček a bylo... Ještě zareagoval na nějaké zvukové hračky, které se daly rozebrat, ale pak se jal prohlížet ordinaci, otvírat zásuvky, vypínat tiskárny atd. Naštěstí tu tentokrát byla nějaká studentka, která dávala pozor, takže jsem za ním nemusela neustále běhat já. Vyšetření tedy proběhlo formou otázek a odpovědí matce:-)

Snažila jsem se odpovídat pravdivě, spíš v pozitivním duchu - ano, už si začíná říkat, že chce na toaletu, ale nezvládneme to vždy, ano, když trénujeme, tak komín postaví. Zrovna tak začal více rozumnět, ukazovat obrázky v knížce na vyzvání, říká 4 nebo 5 slov, pak asi 10 zvuků a citoslovcí, která označují kočku, opici, rybu, indiána atd, jinak nemluví. (Indiána, hodiny a jak je velký Bárt i ukázal). Při učení dokáže přiřazovat co k čemu patří, pozvává základní barvy, u logopedky zvládl i velký a malý. Má poměrně slušnou pasivní slovní zásobu. Dopravní prostředky zvládá bez problémů, přepravuje se v nich rád, odrážedlo ovládá, na kole jezdí zatím jen jako cestující. Stereotypní záliby některé má (točení kolečky), ale dá se z nich poměrně snadno převést na jinou činnost, pokud je dostatečně zajímavá. Sám se moc nezabaví, hrát si moc neumí, vydrží u televize, u pračky, u výtahu a koukat z okna. Rád si prohlíží knížky a ukazuje v nich, příp. nutí mámu, aby ukazovala. Když mu nechceme v něčem vyhovět, tak se vzteká. Nemá rád některé zvuky, zakrývá si uši, pláče, bojí se. Zvířata miluje, až moc. Cizích lidí se nebojí, až je to problém, s výjimkou malých brečících dětí. Dosavadní jeden den ve školce zvládá bez problémů, líbí se mu tam, děti sleduje. Na procházce a venku zdrhá, silnice nesilnice. Někdy poslechne, ale ne vždycky. Na jméno moc nereaguje. Co se mu ale hodí, tomu rozumí. Nenají se, nenapije se sám, jídlo mixujeme, nová jídla odmítá. Zuby nečistíme, při sledování táty, který si čistí zuby, se mu zvedá žaludek. Hrubá motorika na dobré úrovni, běhá, skáče na trampolíně, nevadí mu pohyb v terénu, schody nejsou překážka. Do školky jde od září na 4 hodiny denně s asistentem. Paní doktorka se poměrně podrobně vyptávala a dělala si poznámky. Nakonec konstatovala, že od minule udělal Bartoloměj velký pokrok (loni na podzim Bárt nerozumněl vůbec ničemu a na obrázku ukázal tak kočku od Lady), nicméně pořád jeho vývoj odpovídá zhruba ročnímu dítěti, s výjimkou hrubé motoriky, kde je na tom trochu líp. Máme prý se k němu jako k ročnímu dítěti chovat a používat i co nejjednodušší slova, aby nám rozumněl.

No moc mě to nepotěšilo... Ale na druhou stranu ani nepřekvapilo - v neděli jsme měla celé odpoledne možnost sledovat rok a půl starého zdravého Vojtu - to, co umí on, Bartoloměj nezvládá ani náhodou... Vojta nosil mamince kytičky a běhal pro tátu, aby ho upozornil na letící letadlo. Sám jedl a pil z hrnečku i z lahvičky. Říkal si, že chce čůrat i kakat (a to dokonce dvěma různými výrazy). Když ho kluci postříkali, zkoušel si sám sundat tričko. Opakoval slova, zjevně rozumněl, používal pár znaků z BabySigns, ale jinak mluvil - podle maminky zvládá cca 100 slov - od citoslovcí až po slova jako PAPÍR a DIÁŘ. Nikam neutíkal. Když se ho maminka zeptala, kde má čepici, udělal znak pro čepici a šel ji najít. A když se moje kamarádka Dáda s jeho maminkou pustily do debaty, jestli Vojtovi tím, že mu na trampolíně říkají HOP místo SKÁČEME, nezužují slovník, šla jsem raději pryč. Vojta na druhé straně domu kreslil křídami na chodník, resp. vybarvoval tátou namalované auto.  Pak jsem si ještě vzpomněla na kamarádčinu dceru Justýnku, které jsme onehdá k prvním narozeninám s holkama pekly dort. Justa nám tenkrát rozhodně řekla, že ona tedy dort jíst nebude a pak se pochlubila, že umí nové slovo - UKAZOVÁČEK. No prostě - tohle Bárt neumí...
Máme se přijít ukázat příští leden, až bude mít Bárt za sebou několik měsíců ve školce. Doktorka mě ale každopádně upozornila, že i když je školka pro navazování sociálních kontaktů skvělá věc, kognitivní vývoj stejně bude třeba o to intenzivněji trénovat doma, protože ve školce se na to Bárt určitě nebude schopen soustředit... Hmmm, tak mě ty kartičky zřejmě na krku zůstanou...



Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: