Doporučujeme: Italo.cz | Stahovač videí z YouTube | Zkus to jinak - logicky | Snadné sdílení souborů | Měření rychlosti internetu | Psí Park | Služby pro Váš web

Odjinud - Jděte ven!

Datum: 7. 1. 2013 21.24 | Autor: - hk - | 1347× | Kategorie: Já, Bartoloměj a svět kolem | Komentáře: 0

Hezký server, který provozuje sdružení Tereza a který nabádá k pobytu venku.

http://www.jdeteven.cz

 

Zjistíte tu, proč chodit s dětmi ven a také jaké aktivity se dají venku provozovat.

Dětem půjde lépe matematika.
Bojujete proti obezitě.
Zapomenete cestu k lékaři.
Posílíte schopnost soustředění se.

Rozvíjíte kreativitu dětí a schopnost spolupráce.
Nemusíte se bát drog.

A dobrá je i kapitola týkající se výbavy:

Jak na to

Tady je naše dvanáctero, které vám poradí, jak se na hru a výlety venku připravit a jak se v některých situacích zachovat. Níže potom každý bod z dvanáctera podrobněji vysvětlujeme.

1. Smiřte se s tím, že se děti ušpiní, a vhodně je pro to oblečte.

Většina dětí se v přírodě hodně ušpiní. Nezoufejte. Řada činností, které vedou k ušpinění, přesýpání písku, hnětení hlíny, patlání se v blátě, přelévání vody, válení se v listí apod. odpovídá vývojovým potřebám dítěte a napomáhá jejich celistvému rozvoji od zaměstnání všech jejich smyslů až po rozvíjení jejich kreativity. Jestliže si na tuto skutečnost zvyknete, je to první velký krok k vaší psychické pohodě. Vyzkoušejte sami občas projít kaluží nebo si sáhnout do bláta. Obvykle zjistíte, že to není nic nepříjemného, a je dobré, když vás děti uvidí i v této roli. Namísto zákazů, co všechno by děti neměly dělat, aby se neušpinily, je raději vhodně oblečte a s trochou špíny prostě počítejte. Hodí se mít speciální oblečení na ven, u kterého se na nějakou tu čmouhu nehledí. Jestliže dáte dětem dostatek příležitostí k vyblbnutí a ušpinění, zvyšujete tím i pravděpodobnost, že budou respektovat vaši žádost, aby jindy zůstaly v klidu a čisté.

2. Dobře děti oblečte a noste s sebou náhradní oblečení.

Dobře zvolené oblečení je při pobytu venku základ pohody vašich dětí a tedy i vaší pohody. Děti může izolovat od zimy, mokra, ale i od špíny, spalujícího sluníčka nebo bodavého hmyzu. Při chladném počasí je vhodné tzv. cibulovité vrstvení, tedy oblékání většího množství tenčích vrstev. Snadněji můžete vrstvy ubírat a přidávat a teplotu tak regulovat. Menší děti oblékejte trochu více, protože se nedokáží či nevydrží tak dlouho a rychle hýbat, aby se zahřály. Pro malé děti, zvláště ve vlhku, také doporučujeme gumové kalhoty, které se nepromočí, zahřejí a ještě se snadno udržují. Na všechny větší vycházky noste dostatek náhradního oblečení, ideálně na kompletní převlečení dítěte (kromě bot a bundy). Když se takto připravíte na to, že se celé vaše dítě někde vykoupe, bude vysoce pravděpodobné, že se to nikdy nestane.

 

3. Začněte kratšími výlety a dejte dětem dostatek volnosti k jejich vlastnímu objevování.

Cílem pobytu venku je především to, abyste si to společně užili. Lepší než naplánovat velký výlet, a pak se stresovat, že ho nestihnete obejít, je vychutnat si výlet malý. Důležité je, aby naplnil potřebu dětí něco nového a neočekávaného v přírodě zkoumat, lézt po stromech, brouzdat se v trávě apod. Děti často zaujme něco, co jste předem neočekávali, a urazit s nimi při tomto jejich objevování nějakou vzdálenost často trvá déle, než jste si původně mysleli.

4. Jděte příkladem a užívejte si přírody sami.

Rozpomeňte se na spontánnost vašich dětských let a sami hledejte zajímavé oblázky, přivoňte ke květinám, zaposlouchejte se do šumění v korunách stromů nebo si nechte berušku chodit po ruce. Možná zjistíte, jak i pro vás jsou podobné činnosti osvěžující. Pro děti jste vzorem a vaše chování budou opakovat, nebo se alespoň ujistí, že jejich touha objevovat svět všemi smysly je přirozená.

5. Dejte dětem zodpovědnost, aby se naučily odhadovat možná rizika a svoje limity.

Nechte vaše děti, aby zkoušely různé, i náročné aktivity (chodit po kládách, lézt po stromech apod.), a podporujte je v tom, aby se učily rozpoznat, co ještě dokáží a co už pro ně představuje příliš velké nebezpečí. Jestliže budete v dobré víře, abyste děti ochránili, tato rozhodnutí dělat neustále za ně, děti se nenaučí odhadovat svoje schopnosti samy a paradoxně tak budou ve svém  životě vystaveni daleko většímu nebezpečí. Dobře to ilustruje následující příklad: Na jedno dětské hřiště ve Velké Británii zakázali rodičům přístup – a výrazně zde klesl počet úrazů u dětí. Děti zde přestaly spoléhat na to, že je někdo bude stále ochraňovat a zachraňovat, naučily se odhadnout svoje limity a nepouštět se do příliš velkého rizika.

6. Vyzařujte optimismus a zachovejte klid i při neočekávaných a nepříjemných situacích.

Děti zrcadlí vaše emoce. Jestliže se rozprší a vy si uchováte dobrou náladu, je pravděpodobné, že si ji uchovají i děti. Jestliže se vaše dítě drobně zraní, poteče mu krev a vy zachováte chladnou hlavu, je pravděpodobné, že se vaše dítě dříve utiší. A naopak, vaše špatná nálada, vaše leknutí a vaše stresy se na děti velmi snadno přenesou.

7. Mějte vždy po ruce pití a nějaký přísun energie.

Děti potřebují jíst a pít častěji než dospělí, a pokud jim nenaplníte tyto základní potřeby, nebudou si pak tolik užívat aktivity a čas s vámi. Děti jídlo rychle spálí, rychle se unaví, ale také rychle dokáží načerpat energii z dalšího jídla. Vždy byste měli mít s sebou nějaké pitíčko (stačí voda v malé plastové láhvi), v zimě potěší i malá termoska. Na větší výlety přibalte svačinu dle vašich zvyklostí. I na kratší pobyty venku však doporučujeme mít něco na zub, osvědčují se především „zdravé“ sladkosti: směsi sušeného ovoce (rozinky, meruňky, křížaly…), ořechů a semínek, müsli tyčinky apod. Takové malé zásoby také oceníte jako motivaci pro malé děti na cestě domů.

8. Připravte se na čůrání a kakání dětí venku.

Na každého to někdy přijde, na děti i na těch nejméně vhodných místech. S trochou rozvahy však nemusí jít o žádné hororové zážitky. Noste s sebou vždy kus toaletního papíru a raději i igelitový pytlík. Vždy to udělejte tak, aby po vás nezůstalo nic, co by dalším lidem kazilo výhled nebo do čeho by dokonce mohli šlápnout. V lese ničemu neuškodíte, pokud bobek vašeho dítěte i s toaletním papírem zahrabete do hlíny. V parku je vhodnější následovat metody pejskařů a bobek odnést do nejbližšího koše v igelitovém pytlíku.

9. Noste s sebou mobilní telefon, zdravotní průkaz dítěte a malou lékárničku.

Pobyt venku v přírodě není pro děti o nic nebezpečnější než hry někde uvnitř. Přesto je dobré být připraven na situaci, že by se něco nepříjemného mohlo stát. Mobil pro zavolání o případnou pomoc je dnes už samozřejmostí. Zdravotní průkaz dítěte může být vhodný především na delších výletech. Doporučujeme také malou lékárničku, ve které by neměly chybět náplasti, obvaz, kleštičky nebo pinzeta na vyndání klíštěte a malá nepálivá jodová dezinfekce (např. Betadine). Děti ocení, jestliže jste na jejich drobné karamboly připraveni a jejich škrábance jim ošetříte, aniž byste museli hru ukončit a odejít domů.

10. Chraňte se před klíšťaty a vždy děti po návratu domů prohlédněte.

Vhodné oblečení proti klíšťatům je světlejší a zahaluje kůži - dlouhé kalhoty a dlouhé rukávy, raději i pořádné boty a ponožky. Klíště se tak do vás nemůže zakousnout, na světlém oblečení si ho snadněji všimnete a můžete ho setřást. Jako prevence také pomáhají různé repelenty nebo prostá rozmarýnová tinktura (Recept:Uvařte 1 litr vody, přidejte pytlík rozmarýnu a nechte louhovat do vychladnutí. Potom přefiltrujte a přidejte 1 lžíci bílého vinného octa. Tinkturu skladujte v lednici a nanášejte rozstřikovačem.) Po návratu domů děti svlékněte a pečlivě prohlédněte. Zakousnuté klíště uchopte pinzetou, kartou či kleštičkami co nejblíže sacímu ústrojí a opatrně vyviklejte, poté ranku zakápněte jodovou dezinfekcí. Včasným odstraněním klíštěte podstatně snižujete možnost přenosu nemocí.

11. Umožněte dětem, aby si některé své věci nesly samy

Zkuste dětem dát nějaký přiměřený batůžek nebo tašku. Mohou v něm nést své náhradní oblečení, svačinu a pití, svého oblíbeného plyšáka, kterého chtějí vzít s sebou na výlet, nebo si do něj dávat nalezené poklady. Vlastní batůžek pro děti může znamenat, že už je berete za velké a samostatné, děti to často těší a svůj batůžek pak někdy střeží jako oko v hlavě. Postupně je učíte, aby se staraly o své věci, a předáváte jim za ně odpovědnost. Něco takového je možné již u poměrně malých dětí, třeba od tří let jejich věku.

12. Připravte se na sbírání dětských pokladů z přírody a nebraňte dětem vzít si některé domů.

Při svém zkoumání přírody děti objeví spoustu věcí, kterých se nechtějí jen tak vzdát. Je dobré s tím počítat předem a dětské poklady mít kam dát. Peříčka, kamínky, větvičky, kaštany, barevné listy a další přírodniny mohou být vítaným materiálem pro dětské hry i doma a možná vás překvapí, že v mnohém předčí daleko sofistikovanější hračky. Jestliže o některé předměty už doma děti dále nejeví zájem, jistě už najdete nějaký způsob, jak je dopravit zpátky ven. V některých případech je správné dětem vysvětlit, že si nemohou vzít domů úplně všechno (příliš mnoho věcí, objemné předměty, vzácné rostliny apod.). Můžete jim slíbit, že se na místo znovu vrátíte, a nabídnout jim, aby si vybraly pár menších pokladů, které si domů vzít mohou.

 

Přeji dětem i Vám moře skvělých zážitků venku. Vaše TEREZA

 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: