Doporučujeme: Měření rychlosti internetu | Snadné sdílení souborů | Stahovač videí z YouTube | Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres | Psí Park | Služby pro Váš web

Školka? Školka!

Datum: 1. 9. 2010 23.58 | Autor: - hk - | 1679× | Kategorie: Já, Bartoloměj a svět kolem | Komentáře: 0
Nestíhám, nestíhám, nestíhám...
Minulý týden jsme po návratu z dovolené s Bártem oba ochořeli - naštěstí jen rýma, kašel, do toho jsme museli absolvovat nějaká vyšetření, dořešit asistentku do školky atd. Na blog nezbyl čas. Ale já to doplním, nebojte.

Dnešek ale musím zapsat, dnes byl velký den, dnes šel totiž Bartoloměj poprvé do školky! Nemá z toho tedy moc rozum, ačkoliv: když jsem se ho od pondělka každé ráno ptala, jestli se těší na holky a kluky, se kterými si bude ve školce hrát, odpovídal, že ANO:-) Takže nejvíc nervózní jsem byla já. Už mu to začne! Jak to bude zvládat? A jak to zvládneme my? Například ve školce musíme být do 8 ráno, pak se zamyká... Je to navíc násobeno faktem, že já jsem do školky nikdy nechodila, a tak jsou mé představy o realitě značně zkreslené. Včerejší večer jsem kupříkladu strávila na netu hledáním, co má mít dítě do školky s sebou, řešila, jestli mu fakt mám dát kartáček na zuby a pastu, když si zuby nečistí atd.... Byla jsem situací tak zblblá, že jsem si dnes dokonce zapomněla vzít s sebou foťák a musela jsem fotit telefonem...

Dnes ale každopádně nastal den D. Ráno jsme sbalili připravený batůžek (nakonec jsem dle pokynů na stránkách školky zabalila přezůvky/sandálky, převlečení do třídy, starší převlečení na zahradu, pláštěnku a gumáky, místo náhradního spodního prádla přidala pleny, pastu na zuby + kartáček a pyžamo jsem s ohledem na okolnosti zavrhla) a i s tátou jsme vyrazili směr MŠ Motýlek na Broumovské, do třídy Bělásků (speciální třída s menším počtem dětí). Ve třídě je i s Bártem 12 dětí, z toho jich je 5 nových. Bartoloměj se vůbec neostýchal, převlékla jsem ho a už vyrazil do třídy. Za chvíli dorazila naše asistentka Lenka. Seznámili jsme se spolu všichni až minulý týden, ale prý se nemám bát, všechno se zvládne. Lenka je už trochu starší paní, má 2 velké děti, původně zdravotní vzdělání, zkušenosti v ÚSP i s asistencí u dítěte s handicapem, a to přímo v téhle školce. A navíc je to blondýna s delšími vlasy, a to se Bartolomějovi líbí. Takže všechny předpoklady má:-) Asistentku dodal poskytovatel sociálních služeb ESY Handicap Help. Hradíme si ji my sami (65 Kč/hodina, 4 hodiny denně, 5 dní v týdnu) a já se jen modlím, aby vyšlo nějaké to ko-financování - psala jsem grant na Pomozte dětem a žádala o příspěvek Nadaci Syner - výsledky budou známy v průběhu září... 

Pevně doufám, že Bárta pobyt ve školce mezi dětmi "nastartuje": že se naučí s dětmi vycházet, že od nich spoustu věcí odkouká, že se tu naučí mluvit a třeba i jíst. Já vím, ambiciózní plány, ale třeba aspoň něco z toho vyjde.

A já, já budu mít možná po 4 letech chvíli pro sebe! Několik hodin denně! Možná, že se díky tomu nezcvoknu!:-) Mám spoustu plánů - jak budu překládat z angličtiny o WS, udělám další číslo Willíkova občasníku, budu cvičit a hubnout, uklidím byt a sebe zklidním, no prostě - jen aby to s tou školkou vyšlo, Bárt aby nebyl pořád nemocný a aby mi ho nevyloučili... Původně jsem chtěla požádat o rozšíření úvazku a práci z domova, v současné ekonomické situaci, kdy se na MMR propouští, to ale nevypadá moc reálně. A stejně bych pak měla problém, když by třeba Bárt onemocněl. Takže teď hodlám minimálně do vánoc zvolnit... 

Lenka šla s Bártem prozkoumávat třídu a já se nenápadně vytratila. Bartoloměj byl tedy trochu nervozní, usilovně tu plakal jakýsi Štěpánek, ale dětská umyvadla v koupelně ho přesvědčila. Dopoledne jsem strávila úklidem, odvozem auta do servisu a sháněním dárku pro Bárta k narozeninám, ale i tak VOLNO - úžasné a nové.
 
 

V poledne jsem zajela pro Bárta. Paní asistentka na mě působila trochu unaveně (inu 4 hodiny běhání za Bártem je znát), ale byla plná optimismu, že to zvládají. Sice tedy na procházce zdrhal k zadním vchodům domů a sledoval výtahy, nesnědl ani ň a pití taky nebylo nic moc, místo tréninku toalety se pokadil do plen, ale jinak byl prý sladký a milý a roztomilý:-) Učitelky taky vypadaly lehce udiveně, když Bárt z radosti, že mě vidí, začal rozpustile skákat po žíněnkách připravených pro děti na spaní (prý totiž půl hodiny předtím vypadal, že únavou usne...), ale i ony mě ujišťovaly, že to půjde a že se vše časem zajede a začne fungovat. No já budu jen ráda. Problém bude s jídlem, ukázalo se, že ho musíme platit, i když ho Bárt s největší pravděpodobností nebude jíst, ale je možné, že se domluvím s paní asistentkou a bude ho jíst (teda asi tajně:-) ona. Taky učitelka říkala, že by to možná chtělo na delší procházky nějaké staré golfky, aby Bárt neutíkal, ale to že se ještě uvidí. To do školky investuju, to nebude problém, už jsem začala nějakou kárku dražit na aukru.

Dostala jsem nějaký dotazník, zase musíme k doktorce, aby nám potvrdila, jestli může Bárt cvičit a na plavání (vím já? ví to naše paní doktorka?), kartáček a pastu jsem nakonec zakoupila, aby mohli v budoucnosti ve školce trénovat. Předala jsem ve školce velkou sbírku našich kartičkových zalaminovaných úkolů ze strukturovaného učení, aby s ním mohly trénovat, to učitelky docela potěšilo, prý si to projdou a až se nějak ustálí režim, tak se do toho pustí. 

No každopádně to vypadá, že Bártovi se ve školce líbí a že to s ním asistentka a učitelky zatím zvládají. A to je super! Ať žije školka !!!:-) Držte nám palce.
 
(A dodatečné díky naší konzultantce Mileně Urbanové ze Střediska rané péče, která se mnou celou anabázi hledání školky pro Bartoloměje absolvovala a významně a všemožně mě podporovala.)
 
 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: