Doporučujeme: Snadné sdílení souborů | Zkracovač dlouhých adres | Psí Park | Italo.cz | Zkus to jinak - logicky | Měření rychlosti internetu | Služby pro Váš web

Zábavičky s Bártem - ztracený kluk a ztracený foťák

Datum: 2. 2. 2009 0.15 | Autor: - hk - | 1535× | Kategorie: Já, Bartoloměj a svět kolem | Komentáře: 0

S Bartolomějem se člověk nenudí...

Dva příklady z minulého týdne:

1. Minulý týden v mateřském centru Krteček. Bartoloměj se právě projel v tělocvičně na motorce a teď si ji jako obvykle převrátil na bok a točí kolečky. Vypadá zaujatě, a tak ho nechávám točit a zrychleně vyrážím na toaletu. Vracím se v minutě - a Bárt nikde. V tělocvičně - není. A to nahlížím ještě i do domečku a do kumbálu, kde je nářadí - co kdyby si otevřel dveře? V šatně - není. V herně ani v místnosti, kde se dělají výtvarné činnosti - není. V čajovně - také ne. To už mi ho pomáhají hledat ostatní matky. A co toalety? Když se mi tu takhle naposledy na podzim ztratil, našla jsem ho zašitého na tom nejvzdálenějším WC, kde si máchal ruce v míse. Dneska není ani tady. Nahlížím do kuchyňky a už docela dost znepokojeně načínám druhé kolo pátrání. V tom mi ho už nesou - Bartoloměj dokázal v nestřežené chvíli projít z tělocvičny přes místnost, kde se kreslí, kolem asi pěti maminek v čajovně, vyjít dveřmi ven a přes chodbičku si to napochodovat do nově otevřeného obchodu se zdravou výživou! Paní prodavačka mu zrovna nabízela jablečnou šťávu, kterou dnes měli jako ochutnávku! Kdybychom tuhle trasu šli spolu, trvalo by nám to tak deset minut, mezitím by se tak pětkrát otočil a šel na druhou stranu a nakonec bych ho tam musela odnést....

2. Drama s foťákem. V pátek ráno vše jako obvykle - vstali jsme, při Kouzelné školce se mi podařilo dostat do Bárta něco snídaně, pak jsem hodila prádlo do pračky a zapnula ji, umyla nádobí, no znáte to... A najednou mi padl zrak na zem, kde ležela moje fungl nová baterie do foťáku. Ale kde je foťák? Přece jsem ho včera po návratu z procházky dala na stůl, kam Bárt nedosáhne. Že by ho dal Tomáš na židli, když si večer rozkládal notebook? Na židli už Bartoloměj dosáhne... Začala jsem pátrat po pokoji a v tom mi zrak padl na otáčející se buben pračky. Zastavil se mi dech. "No to ne, to by přece neudělal", říkala jsem si, ale pak jsem si vzpomněla, jak zrovna včera večer můj syn dával do pračky svou malou ovečku, pak otáčel bubnem a moc se smál, když to řachtalo. Můj dovezený foťák, ke kterému jsem právě dokoupila novou baterii a nabíječku do auta, že by se koupal  v pračce? Ptát se svého nemluvícího dítěte, kde je foťáček, bylo zbytečné. Klekla jsem k bubnu a snažila se mezi otáčejícím prádlem zahlédnout nápis Nikon, anebo aspoň zaslechnout charakteristický zvuk objektivu narážejícího do kovové vany. Nic jsem neobjevila, ale prádla tam bylo hodně. Tak rychle vypnout pračku a čekat dlouuuhatánské vteřiny, než elektronická pojistka dovolí otevřít dvířka. Vyteklo dost vody, Bartoloměj to se zájmem sledoval, ale co. Vyházela jsem prádlo a zjistila, že tam není ani foťák, ani ovečka. Oddechla jsem si a systematicky prohledala byt. Nebudu Vás napínat, foťák byl v krabici s hračkami, pěkně ukrytý, ale funkční. A já budu ode dneška před každým praním pečlivě prohlížet pračku:-)

 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: