Doporučujeme: Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres | Služby pro Váš web | TV program | Snadné sdílení souborů | Zkus to jinak - logicky | Stahovač videí z YouTube

Neděle 16.1. - pohodová (365/16/2011)

Datum: 17. 1. 2011 21.16 | Autor: - hk - | 24011× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 114

Neděle byla docela v pohodě, jen jsem se trochu sekla s tím svým optimistickým pohledem na naše uzdravování. Je fakt, že Bartoloměj je bez kašle, ale rýmu ještě pořád má. A zbytek rodiny je na tom obdobně.

Dopoledne vyrazili Tomáš s Bartolomějem na procházku, abych mohla doma trochu uvařit, uklidit. Šli se podívat dolů k vodě na Nisu, jestli se náhodou nechystá nějaká povodeň. Vody je tam prý hodně, ale na žádnou kalamitu to nevypadá. Bartoloměj se každopádně venku zmazal tak, že jsem jeho oblečení hodila po návratu rovnou do pračky.

 

Ovšem narazila jsem na video ze svého rodného kraje - tolik vody v Ohři nepamatuju... http://www.youtube.com/watch?v=DOuqs71T_fg

Odpoledne jsem Bárta vylákala ven jen na chvilku, vůbec ho to tam nebavilo a přitom bylo tak hezky. A to jsem mu dokonce dala nepromokavé kalhoty, abychom nemuseli řešit louže. Zašli jsme na dětské hřiště, párkrát jsme se pohoupali, ale pak ho to nějak táhlo domů. Motali jsme se kolem našeho vchodu a pokradmu sledovali dva kačery, jak nemohou najít jednu naši cache. A nepomohli jsme jimJ Naštěstí ji nakonec našli. Se sousedem Skřivánkem se Bárt vloudil do vchodu a chtěl chodit po schodech a sledovat výtah. To je ale činnost, kterou odmítám, takže jsme šli raději domů.

Pěknou zábavu objevil Tomáš – v rámci úklidu dárků pod stromečkem jsme narazili na dárek od Martiny Drijverové, takový kotouč (vznášedlo?), který se točivým momentem dostává do vzduchu, kde lítá. Popsat ani pojmenovat to neumím, natočím vám to příležitostně. Je to určeno do exteriéru, ale hoši si s tím začali hrát doma a Bártovi se to moc líbilo. A ani jsme nic nerozbili.

Taky jsme si malovali a četli a hráli s počítačem, prostě klasika.

Večer trocha korespondence s "Willíky", spousta novinek. Zajímavý byl mejl z Lucemburska od paní Wellens, kde mi popisovala strasti a slasti pokusu integrovat Maartena s Williamsovým syndromem do "evropské školy", kam chodí děti evropských úředníků. Nakonec to vzdali a Maarten chodí do místní školy lucemburské (pokud dobře chápu zdejší vzdělávací systém, tak děti tu začínají chodit do školy v 5, ten první ročník je něco mezi školou a školkou), kde se mu střídají dvě asistentky, jednu platí obec, druhou stát. Školu tam mají i odpoledne, ale Maarten chodí zatím jen na dopoledne. Líbí se mu tam, hlavně obědy a přestávky:-) Každopádně to ale prý byla dobrá volba a všichni jsou spokojení. Zajímavý pohled zvenčí.

Rozhodla jsem se jít jednou brzo spát a usnula jsem už v deset. Docela dobré, čas od času se vyspat:-)

 

 




Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: