Doporučujeme: Měření rychlosti internetu | Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres | Snadné sdílení souborů | Zkus to jinak - logicky | TV program | Stahovač videí z YouTube

Neděle - s Willíkem v Monínci II. (365/137)

Datum: 18. 5. 2010 23.47 | Autor: - hk - | 1400× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Většinu noci strávil Bárt spaním v kočárku, do kterého se kolem půlnoci sám odebral a odmítal přesun do postele. Má teď ostatně velmi negativistické období a na jakoukoliv otázku odpovídá zásadně NE. I v noci tedy říkal ze spaní NE. S bolestí v krku se tentokrát probudil ráno Tomáš. Bárt moc nechtěl snídat, ani v jídelně v židličce sedět, ale nakonec se zabavil, protože jsme mu půjčili od Kreníků víceúčelovou multimediální kostku, která měla dokonce vlastní dětské dvd. Olga mi také ukázala, jak na Bártovy zatuhlé ruce - vibrace činskými koulemi, prohřívání šátkem, ozvučná dřívka, teplo. Tak uvidíme, jestli si to chlapeček nechá líbit.

Po snídani následovalo rychlé balení, do 10 jsme museli vyklidit chatu, řítil se sem nový turnus - školka v přírodě malých předškoláků. Protože do dalšího programu byl ještě čas, vyrazili jsme odlovit nejbližší cache - je to naše jubilejní - 700tá. Kromě naší rodiny a Martiny jsme s sebou přibrali ještě Kreníky - Ondru a Kubu a Olgu. Našli jsme. Bárt se nechtěl vrátit, vyrazil na druhou stranu a vlezl do studánky... Byla zima, foukalo, takže rychlý přesun a převléknout.

 

Následovalo bubnování - Drum Circle - s panem Šušorem. Bartoloměj nejprve vůbec nechtěl jít ani do budovy, pak se vztekal u převlékání, přešlo to do pláče a hysterie. Tak jsem ho k ničemu nenutila, Tomáš s Martinou šli bubnovat a my s Bártem jsme chodili po schodech a po budově. Při návštěvě jídelny jsem dokonce stihla do sebe hodit jedno rychlé kafe. Po nějaké době už Bárt dal říct a šli jsme se podívat na bubnování. Docela pěkně to tam snášel, dokonce chvíli mával rukama, stejně jako ten facilitátor. Malé Verunce chtěl sebrat chrastítko, ta se nedala, no málem se poprali, stejně jako s Kubou Kreníkem. Bubnování probíhalo pěkně, tentokrát to bylo velmi pozvolné, takže nikdo nemusel utíkat a všechny děti, včetně těch malých, si na novo zvuky rychle zvykly. Pak se ukázalo, že syn pana Šušora, který byl přítomen, tak v Bártově věku, se taky jmenuje Bárt:-) Bárt si tak chodil po místnosti, střídavě jsme na něj dávali pozor. Probrala jsem nějaké technické záležitosti s Hankou Strykovou (grafika na brožuru a prezentaci do Itálie). Bubnování, které jsme tentokrát měli od pana Šušora zadarmo jako charitativní akci (spolupracujeme s ním od roku 2008, už byl s Willíkem i v Klíči), bylo delší, než obvykle, skoro 2 hodiny.

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 Po bubnování už byl Bárt hodně unavený, přece jen toho na něj bylo moc, a do toho ještě pořád rýma a u vedlejšího stolu brečící Nikoušek, no něco snědl a raději jsme se vydali na cestu ku Praze. S tátou se cestou prospali. V Libni jsme dali zastávku se sváčou a odpočinkem, Bárt Tomáše krmil:-)

 
 

Tomáš měl mít nějakou schůzku, takže jsme nakonec jeli do Liberce s Bártem sami. Bartoloměj po návratu domů začal ošklivě kašlat. Už se mi to z auta párkrát stalo, ale ted jsem, po zkušenostech s laryngitidou, přece jen víc nervozní. Takže jsem hned rozvěsila v bytě mokré ručníky, otevřela okno a naplno pustila zvlhčovač vzduchu. Moc to nepomáhalo, takže následovala půlka dithiadenu do večeře. Ten zabral zázračně - čekala mě konečně klidná noc.

Fotky dodám poté, co se mi podaří rozchodit můj externí disk. Jestli mi ale zhavaroval, tak budu hodně naštvaná... EDIT - nerozchodila, fotky jsou od Tomáše...

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: