Doporučujeme: Služby pro Váš web | Zkracovač dlouhých adres | Stahovač videí z YouTube | Psí Park | TV program | Italo.cz | Měření rychlosti internetu

Pondělí 20.6. - kalamitní (365/169/2011)

Datum: 21. 6. 2011 10.10 | Autor: - hk - | 1390× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Pondělní ráno vstávám brzy, potřebuju do banky na Úvoz pro novou VISA kartu. Byla jsem tam ve čtvrt na 9, otevírají ale až v 9. Naštěstí to pak šlo všechno bez problémů a já jsem stihla bus v 10 z Čerňáku. Jela jsem s nějakou paní z Austrálie, která si strašně pochvalovala bus Student Agency. A je fakt, že slečna stewardka uměla moc pěkně anglicky.

V 11 Liberci, pojala jsem nápad, že zajedu domů, nechám si tam věci a autem se pak vrátím pro Bárta. Dobíhání busu č. 25 ale nedopadlo dobře - jednak mi ujel a druhak jsem si asi natáhla achillovku, takže si teď moc pěkně po světě pokulhávám. A to jsem chtěla začít běhat...

Jela jsem tedy nakonec rovnou na Broumovskou, Bárt ve školce zlobil, byl prý příšerný už od rána, nechtěl chodit s Lídou za ruku, takže na procházce byli asi 3 minuty, protože Lída se ho pustit samozřejmě samotného bojí. Ach jo...

Busem domů, při vaření rychlého oběda následovala další dnešní kalamita - od rychlovarné konvice jsem si opařila ruku - auuu. Flek tak 4x4 cm, ale bolí to příšerně... Venku hnusně, já demoralizovaná ze svých zranění, Bárt zlobil. Tak jsme spolu uklízeli, laminovali, Bárt chtěl počítač, ten nedostal, to jsem si teda dovolila příliš. Nakonec jsem vytáhla ze zásob dalšího pejska, třetího, resp. čtvrtého do sbírky. Naše psí smečka je tristní... Pejsek číslo jedna skončil už v popelnici jako neopravitelný. Pejsek číslo dvě (doplněný náhradními díly z jedničky) vypadá hrozně, má utržené ucho, ocásek, z nožiček chodí jen jedna, ale do dneška se držel. Dnesw ale náhle vypověděly všechny životní funkce... Pejsek číslo tři je také handicapovaný, funguje jen v případě, kdy se hodně tlačí na jeho baterky. Takže nic pro Bárta. A navíc je žrout, chce tři AA baterie, a to je na naše poměry, kdy neustále hledáme dvě nabité baterky do páru, nadstandardní požadavek. A tak jsem vytáhla pejska 4, fenku, Bárt byl nadšen. Ale vydrželo mu to jen asi hodinku, ňufňal se s ní, sledoval ji, smál se, na různé povrchy ji stavěl - pak se ale ten čínský aušusový výrobek rozhodl, že začne vydávat zvuky jako cirkulárka (no dobře, Bárt mu v tom trochu pomohl), což Bartoloměje okamžitě rozbrečelo, pejska jsme museli dát "pič" a ještě jsme museli zavřít dveře, aby na nás náhodou nepřišel a nesežral nás. Uff. A špatná nálada byla rázem zpátky, ani svačit nechtěl, chtěl jen Teletubbies a počítač (první ano, druhé ne, potřebuju, aby v tomhle bytě dnes aspoň něco fungovalo...)

 

A aby těch zábav nebylo málo, tak nám z kohoutku teče místo teplé vody asfalt, tedy černá tekutina téru podobná. Tak ani do vany se nemůžeme uchýlit... Kolem páté začal Bárt najednou usínat. No tak to ne, to by byla noc...  Jak ho vzbudit? Slepice nezabírala, pohádka o mašinkách taky ne, oči se mu klížily, tak jsem zkusila - a co kdybychom šli, Bárte, do bazénu plavat? Rázem byl na nahou - ANO, ANO. Tak to jsem si na sebe ušila bič... Sbalili jsme se, přesunuli se do bazénu a strávili následující hodinku ve vířivkách - střídali jsme dvě dospělé a jednu dětskou. Voda překvapivě mé spálenině neublížila, naopak mi bylo líp. Po hodince se Bartoloměj trochu cukal, jakože ještě nepůjdeme, ale nakonec všechno proběhlo v klidu. Dokonce jsem při odchodu u pokladny zjistila, že máme slevu na ZTP/P, tak ji zkusíme příště uplatnit.

Zbytek večera už téměř v pohodě, voda začala téci zase průsvitná, Bárt usnul v klidu. Já si sedla na chvíli k počítači, přečtu si jenom mejly... A jak to tak bývá, do postele jsem šla po půlnoci, aniž bych udělala cokoliv užitečného. Ale těch staro-nových známých, co jsem na FB objevila...

 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: