Doporučujeme: Zkus to jinak - logicky | TV program | Zkracovač dlouhých adres | Stahovač videí z YouTube | Služby pro Váš web | Měření rychlosti internetu | Snadné sdílení souborů

Sobota 22.1. - mami, mami… (365/22/2011)

Datum: 23. 1. 2011 22.08 | Autor: - hk - | 1429× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Zůstala jsem v Praze, vstávala v půl osmé, zalít kytky, zabalit, vzpomenout si, co jsem si to chtěla z Prahy dovézt a pak vzhůru na Čerňák, na bus v 10. Vedle mě seděl chlapec s elektronickou čtečkou knih – viděla jsem tohle samoúčelné zařízení poprvé a moc mě nenadchlo. Působilo hrozně lacině a hlavně mi to přišlo velké – asi tak A5 bych řekla. Nevím. Leda by to bylo nějak víceúčelové, sloužící zároveň i na přehrávání filmů či pouštění mp3 – což ale nevypadalo. V zásadě nemám s elektronickým textem problém, pár knih (vlastně docela dost) jsem na PDA přečetla, v době nouze i na obrazovce notebooku, ale stejně – není nad to vzít si knížku do vany:-)

 

Telefonát s tetou Svatou, opožděné blahopřání k narozeninám. Martina má zítra odletět na tříměsíční studijní pobyt do Portugalska, má ovšem během dvou týdnů už druhá antibiotika. Tak budeme držet palce, aby vůbec odjela. Rychlý nákup v Tescu a pak čekání na bus č. 25. Začetla jsem se do inzerátů na byty (musím s tím naším bytem už konečně něco podniknout…), dostal mě inzerát, nabízející ke koupi byt „nabitý pozitivní energií, který prodává léčitel“ – to jsou věci!

 

Dorazila jsem domů, Bartoloměj se mi vrhnul kolem krku. To bylo zase samé „mami, mami“. Není nad to, když Váš příchod někdo náležitě oceníJ Bartoloměj chtěl ale hned jednu věc, a sice abych okamžitě pustila pračku. Už dva dny se nic nepralo, tak měl absťák. Od rána prý chodil a nosil do pračky věci a nutil tátu, aby mu ji zapnul. Když mu Tomáš sebral dvakrát deku, tak si otevřel šuplík u komody a nosil tam čisté prádlo. Tak jsem mu udělala radost, přinesla z koupelny župan a už se pračka točila:-)

 

Venku bylo čerstvě nasněženo, svítilo sluníčko. Bartoloměj byl dopoledne venku s tátou, pár fotek.

 

Odpoledne už tak pěkně nebylo, tak jsem se rozhodla, že budeme pracovat, tentokrát v jídelní židličce, aby mi nezdrhal. Docela to zabralo, strávili jsme tréninkem skoro 40 minut, to bude asi náš rekord. Některé věci mu už docela jdou – moc se zlepšil v používání kolíčků na prádlo (i když si každý musí do prstů pěkně připravit, když spěchá, bere ho zpravidla obráceně a to pak nefunguje), navlékali jsme dřevěné tvary na tyčky, třídili kaštany a ořechy, pracovali s takovou plastovou stavebnicí, pak jsme se zase vrátili k zalaminovaným obrázkům – k mašinkám a autíčkům, vybírání, co do řady nepatří, auti-písničkám, ukazovali jsme si části těla, přiřazovali stíny ke zvířatům, to všechno mu celkem šlo. Nejde ale to prostorové uvažování – skládání obrázků ze dvou částí, umisťování oken, dveří do nákresu domu, částí lidského těla do nákresu obličeje. Musíme to trénovat. Každopádně ale svůj čas s notebookem a pračkami na youtube si zasloužil.

 

Zase jsme malovali, ukázalo se, že polovina nových pastelek je zlámaná. Tak buď jsou fakt nějaký aušus, nebo to Bárt dělá schválně. Než jsem je ořezala, vynutil si místo nich vodovky a pak tempery.

 

Večer se Bártovi nechtělo jít spát, trvalo docela dlouho, než jsme ho uspali. Snad se nevrátí časy před návratem do školky, které byly typické několikahodinovým uspáváním…

 

 

 

 

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: