Doporučujeme: Snadné sdílení souborů | Zkracovač dlouhých adres | Zkus to jinak - logicky | Služby pro Váš web | TV program | Psí Park | Stahovač videí z YouTube

Středa 15.6. - žížaly, výlet a vlak (365/164/2011)

Datum: 17. 6. 2011 15.42 | Autor: - hk - | 1279× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Středa se docela vyvedla, byť byla náročná.

Bárt s tátou ránou odjel do školky a já jsem vyrazila ven. Usoudila jsem, že bych měla začít zase sportovat, tj. běhat, ale zase s tím nemůžu začít z čista jasna - tak jsem si na příštích pár dní naordinovala ranní procházky, tedy pokud to půjde. Tentokrát jsem si vzala i foťák s tím, že ve městě vyfotím pár lítacích slonů. Hned ten první u Muzea ale chyběl, zřejmě ho na noc vyfukují, či uklízejí. Tak jsem zamířila do města, vyfotila slona u galerie, pak dva u Naivního divadla a tři na náměstí. Bylo krásně, na Šalďáku mi dokonce v rámci nějaké promoakce nabídli k snídani kafe a koláč. Hodinová vycházka mě vyloženě nadchla, v tomhle budu muset pokračovat. (Fotky slonů tady.)

V poledne jsem vyzvedla Bartoloměje, Lída hlásila, že má trochu průjem. No těpic. Dopoledne byli se školkou v ekologickém centru Divizna a prý to bylo mnohem náročnější, než výlet do Hejnic. Téma dne bylo Žížaly - naštěstí je  tedy děti nehledaly, i když to by Bárta asi bavilo, už je tam měli pro děti připravené ve skleničkách se zvětšovacím sklíčkem místo víčka. Pak ale s dětmi docela dlouho courali po lese, navíc bylo vedro... Prý to děti dost zmohlo....

Doma byl ale Bárt v pohodě, klidový režim ho nudil, tak jsme nakonec realizovali původní plán dne - výlet s tátou. Ve dvě jsme Tomáše a jeho kolegu vyzvedli ve škole a zamířili na Suché skály v Českém ráji. Tomáš s kolegou šli horolezčit a my s Bártem jsme se jim tam trochu pletli. Bárta zejména bavilo tahat za jistící lano... Po sváče následovala druhá fáze výletu, ta dobrodružnější - nechali jsme totiž auto Tomášovi a já s Bártem jsem vyrazila na vlak! Bárt má vlaky rád, tak si užijeme cestu z Malé skály do Liberce courákem. Bárt byl zjevně unavený, na nádraží jsem ho musela nést na koníčka, jinak se vztekal. Veselá příhoda - na kolejích nějací studenti točili jakýsi studentský film, snad pohádku. A chtěli, aby bylo ticho. Vzhledem k tomu, že na nádraží zrovna dorazila třída malých dětí na výletě, bylo to náročné. Děti tedy příkaz pochopily, ale Bartoloměj nikoliv a tak jim do toho ticha neustále volal: "šššš, hů":-) Docela jsem se pobavila, ale fakt jsem tomu nedokázala zabránit:-)

Přijel vlak a nebyl to vlak, který má Bárt zrovna v oblibě, houkal, takže aspoň ze začátku nic moc. Choulil se ke mně a říkal: "Auto, auto" - jakože chce vystoupit a jet autem. Pak si ale zvykl, dívali jsme se z okna a stále řešili, jestli prší, nebo neprší. Nakonec jsme to zvládli. Na nádraží v Liberci Bárt ožil a pořád na mašinky ukazoval. Pak jsme si ještě dopřáli jízdu tramvají a autobusem, no paráda.

Dorazili jsme domů, Bárt si za odměnu, že byl tak hodný, mohl pustit počítač. Vrátil se mu průjem a tak dostal do kaše Smectu a do čaje na noc živočišné uhlí. Docela mě zamrazilo, že jsme mohli cestu vlakem strávit na toaletě ve vagonu... To by byl asi zážitek z kategorie nezapomenutelných....

 

Další fotky dodám o víkendu...

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: