Doporučujeme: Stahovač videí z YouTube | Zkus to jinak - logicky | Snadné sdílení souborů | TV program | Měření rychlosti internetu | Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres

Úterý 11.1. - jsme tvůrčí (365/11/2011)

Datum: 12. 1. 2011 22.53 | Autor: - hk - | 1443× | Kategorie: Projekt 365 | Komentáře: 0

Ráno na nás zase začal Bartoloměj zkoušet hysterii při oblékání. Zkusili jsme ho s Tomášem uklidnit, vůbec to nešlo, ale nakonec zázrak. Vtáhla jsem ho do diskuse. Pojedete autem? Auto. Zněla odpověď. To je momentálně Bártovo označení nikoliv auta, ale autobusu. Chceš jet autobusem? Ano. Auto, auto. Takže autem ne? Ne. Auto. Zaujala ho ta myšlenka, začal myslet na autobus, v hovoru na dané téma jsme pokračovali při oblékání. Takže snaha o převedení tématu z oblékání někam jinam...

Děti jely do galerie, Bárt byl s Lenkou u "dolních" Bělásků. Byl prý hrozně hodný, pracoval, chodil na záchod, pil, ale zase si to zkazil. Tentokrát ne při oblékání, to s Lenkou zvládli, protože šli podstatně dřív, než ostatní děti, ale při vycházce. Bárt už za ruku chodí, i s Lenkou, ale s dětmi na vycházku? To teda ne. Minulý týden si totiž děti hrály jen na zahradě, vycházka jedním směrem, to byla zrada. Prý se vztekal, ječel, brečel, nakonec ho Lenka uklidnila tím, že spolu dělali andělíčky ve sněhu.... V poledne byl ale docela unavený.

Já jsem dopoledne obíhala doktory. Ráno kardioložka, pořád nám nepřišla pozvánka z Motola, ač jsme tam naposledy byli v listopadu 2009. A od té doby Bárt nebyl ani jednou pořádně prohlédnut... Zavolala tam hned, tak prý nás pozvou v únoru. Doufám, že se strefí do našeho brněnského pobytu... Konzultovala jsem s kardioložkou, jestli si myslí, že by nám v Motole mohli při UTZ udělat i sono ledvin, kvůli možným problémům, které děti s WS mívají (zúžení renálních arterií). Říkala, ať to zkusíme, příp. ať se necháme na motolskou urologii doporučit.

 
Pak jsem vyrazila za dr. Němečkovou, ale měla plnou čekárnu miminek. Tak nejprve na skok do města, koupit přesnídávky, zastavit se v Krtečku. Čekal tu na mě dokonce ještě vánoční dárek, životopisná kniha o jednom americkém neurochirurgovi. Docela dobré, díky. Zpět na polikliniku, teď už zájem opadl. Nechala jsem naší paní doktorce svůj osmistránkový elaborát na téma úkony z příspěvku na péči. Prý si v listopadu z Ústí vyžádali celou Bártovu složku. No to teda koukám. Tak snad ji i četli....  Probraly jsme spolu Bártovo občasné kašlání - prý pokud se nepřidá horečka, nechutenství, bolest čehokoliv, špatná nálada, tak to asi nemám řešit. Má takových kašlacích pacientů hodně. A pokud tam není žádný nálet, nemá cenu to řešit třeba antibiotiky, protože jednak je horor je do něj dostat a pak ho zase oslabí na další období. Stodal na kašel ano, Imunoglukam na imunitu ano, probiotika jsou asi zatím zbytečná. Se vztekáním při oblékání neporadí, kapky na zklidnění by při Bártově kardio-nálezu nedoporučovala. Odnasla jsem si poukaz na pleny, snad to bude poslední, který využijeme...

Odpoledne hnusně, ještěže jsme šli včera s Bártem na tak dlouhou procházku . Tak jsme pracovali, psali a malovali do mouky, pak jsme z ní udělali těsto a to jsme obarvili. To jsme ale tvůrčí, co? Bárt koukal, a já taky. Opět práce s kolíčky, lepší se chlapec, třídění předmětů taky šlo.

 

 

 

  

Myslela jsem, že nás čeká klidný večer, unavený Bárt usne, ale spletla jsem se. Usnul sice se mnou v půl osmé, ale v půl 10 se vzbudil. A rozhodl se, že chce vysát rýmu z nosu. OK, tak jsme ji vysáli, jenže on se rozbrečel, takže rýma se roztekla, zase chtěl vysát, nechtěl se uklidnit, děs běs. Uklidnil se na chvíli u počítače, jenže po shlédnutí deseti praček jsem naordinovala zase spánek, a to bylo špatně. Takže znovu uklidňování, no usnul před půlnocí... Celou noc jsem měla strach, že na něj něco leze a že bude ráno problém...

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: