Doporučujeme: Psí Park | Zkracovač dlouhých adres | Měření rychlosti internetu | Italo.cz | Zkus to jinak - logicky | Snadné sdílení souborů | Stahovač videí z YouTube

Odjinud - Strategie vzdělávání Libereckého kraje

Datum: 6. 1. 2013 21.41 | Autor: - hk - | 6617× | Kategorie: Williamsův syndrom | Komentáře: 1124

Inkluzivní školství, to je téma, které mě zajímá už mnoho let. A v poslední době samozřejmě stále intenzivněji, protože se blíží okamžik, kdy i Bartoloměj vstoupí do vzdělávacího procesu. Narazila jsem na zajímavý dokument, který vydala Amnesty International České republiky. Ta si vytyčila za cíl zanalyzovat  roli krajů v podpoře inkluzivního vzdělávání.

Jak se píše v úvodu publikace:

Účel publikace

Cílem projektu, jehož výstupem je publikace, kterou držíte v rukou, bylo zmapovat roli krajů v procesu desegregace českého školství a jejich úlohu v podpoře inkluze ve vzdělávání. Naším záměrem bylo především identifi kovat příklady dobré praxe, ale i regiony, kde jsou příležitosti pro zlepšení.

Do projektu jsme vstupovali s hypotézou, že kraje, majoritní zřizovatelé bývalých zvláštních škol (dnes základních škol praktických), plní vůči zmíněným školám povinnosti, které vyplývají ze zákona, nad jeho rámec však nejdou.

Jinými slovy, kraje jsou velmi dobře informovány o zakoupeném vybavení, o poskytované vzdělávání se však nezajímají.Tuto hypotézu jsme ověřovali během rozhovorů se zástupci krajů (radní, členové výborů pro školství, zástupci školských a sociálních odborů) v dotazníkovém šetření a během analýzy legislativy a vzdělávacích strategií na národní úrovni i na úrovni krajů.

Vstupní hypotéza se v mnoha ohledech potvrdila. V některých případech jsme navíc zaznamenali nedostatečné naplňování těchto základních povinností, které plynou z pouze částečné znalosti platných norem a také ze skutečnosti, že jejich naplňování není dostatečně monitorováno nadřízenými orgány krajské samosprávy i státní správy.

Shrnutí hlavních zjištění

Za hlavní zjištění, která jsou obsažena v této zprávě, považujeme následující:

— nedostatečná a neaktuální národní strategie vzdělávání

V současné době je jediným střešním a strategickým dokumentem vzdělávání v České republice Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha). Dokument je z roku 2001. Tomuto dokumentu se věnujeme v kapitole 1 na straně 5.

—  volné vymezení podoby Dlouhodobých záměrů rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy, stejně jako nedostatečně určené podmínky pro jejich tvorbu a absentující kritéria pro monitoring jejich naplňování

Dlouhodobé záměry (DZ) jsou zahrnuty v Bílé knize i v textu školského zákona. Tématu je však věnován relativně malý prostor v porovnání s významem DZ a jejich možností ovlivnit priority ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Analýze zakotvení podoby DZ se věnujeme v kapitole 1 na straně 6, jejich vyhodnocování v kapitole 2.2 na straně 11. Na zakotvení podoby DZ navazuje problém absence indikátorů naplňování DZ jednotlivých krajů, případně neschopnost krajů indikátory sledovat kvůli absenci metodického vedení.

—  nedostatečná spolupráce aktérů ve vzdělávání na vertikální linii (ministerstvo školství – kraje – obce) i na linii horizontální, tvořené jednotlivými orgány kraje a dalšími důležitými subjekty (neziskové organizace, Agentura pro sociální začleňování, Centra podpory inkluzivního vzdělávání aj.)

Tématu spolupráce jednotlivých subjektů věnujeme prostor především v kapitole 2.3 na straně 14.

—  nedostatečné využívání práva a povinnosti zřizovatelů provádět evaluaci vzdělávání ve zřizovaných školách a málo pozornosti věnované naplňování dlouhodobých záměrů vzdělávání

Občasné návštěvy České školní inspekce tento nedostatek zájmu nemohou napravit. Je možné, že kraje o této své možnosti a povinnosti nemají dostatečné povědomí, stejně jako zájem evaluaci realizovat. Monitoring a evaluace vzdělávání, které v současné době probíhají, jsou spíše formální a napříč kraji nesystematické. Tomuto tématu se blíže věnujeme v kapitole 2.2 na stranách 11–13.

—  aplikace inkluzivního či integrativního přístupu je možná, není však systémově vyžadována ani podporována a tak je závislá jen na osobním přesvědčení jednotlivců.

Jak trefně vyjádřil jeden z respondentů: „Legislativou jsou dané možnosti integrace, jejich využití je však projevem dobré vůle jednotlivců."

 

Celá publikace je velmi zajímavá, stáhnout si ji můžete zde:

 

Pro účely našeho blogu jsem si dovolila zkopírovat část, která se týka Strategie vzdělávání našeho kraje. Teoreticky to vypadá velmi dobře, teď už je, jak to funguje v praxi. Nebojte, budu Vás informovat:-)

 

Strategie vzdělávání Libereckého kraje

V programu rozvoje Libereckého kraje (LK) pro období 2007–2013 se vzdělávání věnuje strategický cíl s označením B: Kvalitní a zdravé lidské zdroje. V rámci tohoto cíle byly schváleny dílčí cíle, z nichž cíl B.1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života obsahuje bod Rozvoj a zkvalitňování systému počátečního vzdělávání (B.1a). Jeho prostřednictvím by měla být pro dané období řešena problematika předškolního či základního vzdělávání s veškerými jeho aspekty.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008 definuje pro toto časové období tři strategické vzdělávací priority, které by měly být naplňovány:

— zvýšení účasti na vzdělávání, zejména pak míra účasti na předškolním vzdělávání, zajištění rovných příležitostí ke vzdělávání či fenomén předčasných odchodů ze vzdělávání;

— zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství, především problematika související s probíhající kurikulární reformou a vzděláváním pedagogů;

— zvýšení efektivity vzdělávání týkající se především efektivity přidělování příslušných peněžních prostředků na vzdělávání.

Dále jsou rozvojové priority děleny podle jednotlivých vzdělávacích segmentů. V rámci předškolního vzdělávání je v případě sledované problematiky schválen základní cíl podporovat aktivity vedoucí k vyrovnávání vývoje dětí sociálně znevýhodněných. Ten by měl mj. sestávat z obecně defi novaných cílů jako posilování provázanosti rodinné výchovy s předškolním vzděláváním, vztahu mezi rodiči a mateřskými školami v péči o dítě či rozvíjení žádoucích fyzických, psychických a sociálních návyků. Dále vyrovnávání nerovnoměrností vývoje a posilování podpůrných mechanismů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Oproti tomu v případě základního vzdělávání jsou cíle věnované desegregačním tématům zaměřeny především na další vzdělávání pedagogů s cílem zkvalitnit vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných a žáků z málo podnětného sociálního prostředí. Dále řeší zpřístupnění škol okolní komunitě a jejich proměnu v centra vzdělávacího, kulturního a společenského života. Neméně významným cílem je dle tohoto bodu také zpracování koncepčního dokumentu věnovaného problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

V případě rovného přístupu si Liberecký kraj schválil některé další cíle a aktivity vedoucí k jejich naplnění. Mezi těmito aktivitami nalezneme například:

— podporu a realizaci projektů vzdělávání příslušníků skupin pocházejících ze znevýhodňujícího socioekonomické-ho a kulturního prostředí, včetně aktivit mimoškolních;

— sjednocení diagnostiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami;

— podporu neškolských zařízení zaměřených na poradenství v oblasti vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami;

— podporu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřených na včasné vyhledání žáků, u nichž není přiměřeně využit jejich vzdělávací potenciál;

— rozvoj metod a forem podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích programů.

Tato témata se prolínají již do výše uvedených cílů v členění dle předškolního či základního vzdělávání v Libereckém kraji.

Nový Dlouhodobý záměr vzdělávání Libereckého kraje

Novým strategickým dokumentem Libereckého kraje (LK) pro oblast vzdělávání pro období let 2012–2016 se stal Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012. Tento dokument vychází z nové-ho Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z roku 2011 a na krajské úrovni navazuje na předchozí DZ LK, jehož priority nejprve ve své III. kapitole vyhodnocuje a dále rozvíjí. Je třeba v této souvislosti ocenit, že nový dokument výslovně uvádí, že ne všechny priority se podařilo naplnit, a proto zůstávají východiskem i pro další období.

Rozvojové priority pro další období jsou obsaženy v kapitole IV. Strategie rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje. Nově je tato kapitola rozdělena na dvě hlavní části.

První část se zabývá třemi základními prioritami a jejich kompatibilitou s novým DZ ČR s tím, že tyto priority zůstávají oproti roku 2008 shodné, pouze se aktualizují a přehodnocují:

— zvyšování efektivity ve vzdělávání

— zvyšování kvality vzdělávání

— podpora rovných příležitostí ke vzdělávání a podpora poradenského systému

 

V souvislosti se sledovaným tématem je klíčová třetí priorita. Ta v rámci obecnějších cílů vymezuje tři konkrétní opatření, jimiž jsou „tvorba koncepce péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenského systému“, „podpora zřizování pozic školních psychologů a speciálních pedagogů na školách“ a „podpora integrace a inkluze na všech stupních vzdělávací soustavy“.

Druhá část kapitoly se zabývá strategií rozvoje v jednotlivých segmentech vzdělávání. Zatímco v  segmentu před-školního vzdělávání se sledované téma desegregace ve školství nadále neobjevuje, v segmentu základního vzdělávání byl ponechán cíl otevřít školy okolní komunitě a proměnit je v centra vzdělávacího, kulturního a společenského života. V tomto segmentu nalezneme následující opatření související s desegregací: v případě objektivní potřeby umožnit zavádění dalších přípravných tříd a podpořit aktivity vedoucí k přípravě pedagogů na ZŠ hlavního vzdělávacího proudu na vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním.

Nově do DZ přibylo jako samostatný segment Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenský systém. Z hlediska sledované oblasti se tím tento segment stal klíčovou částí dokumentu. Na začátku podkapitoly kraj nejprve konstatuje, že v oblasti speciálního školství panuje celková nepřehlednost. Na druhou stranu je dle autorů textu třeba ocenit kvalitativní posun ve vybavenosti škol a posun ve využívání prostředků EU ke zkvalitnění péče o potřebné žáky.

Mezi hlavní závazky kraje v tomto segmentu patří podpora inkluzivního vzdělávání a integrace dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Jako svůj hlavní záměr pro další období navíc kraj uvádí úpravu sítě péče o tyto žáky i sítě poradenského systému a s tím související zefektivnění a zkvalitnění péče o tyto žáky. Za tímto účelem by měla být zpracována komplexní koncepce, na jejíž artikulaci se mají podílet ředitelé škol, zástupci asociací a ostatní odborníci. Mezi další opatření kraje v této problematice patří podpora škol, které integrují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a kontrola zařazování dětí a žáků do speciálních škol.

peciálními vzdělávacími potřebami, a kontrola zařazování dětí a žáků do speciálních škol. Oproti minulému DZ je v aktuálním dokumentu desegregaci dětí ve vzdělávání věnováno více prostoru. Jednotlivé cíle na sebe navazují či se přímo opakují tam, kde jich zatím nebylo dosaženo – jedná se například o zpracování koncepčního dokumentu věnujícího se problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Celkově je kladen větší důraz na podporu integrujících škol a zefektivnění celého systému škol a poradenství.




Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: